MAKROEKONOMICKÝ VÝHLED ČESKÉ SPOŘITELNY
Česká ekonomika se příští rok oklepe z krize
Rok 2020 je ve znamení turbulentního vývoje. V prvních dvou měsících došlo ke značnému zlepšení makroekonomického vývoje, aby posléze po nástupu první vlny pandemie si ekonomika prošla bezprecedentním poklesem. Během léta došlo nicméně k pozitivnímu překvapení, kdy ekonomické oživení bylo rychlejší, než jarní prognózy předpokládaly. A čtvrté čtvrtletí roku 2020 se opět neslo ve znamení ekonomického propadu ovlivněného druhou vlnou pandemie a na ní navazujícím zavedením restriktivních opatření.
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
Z vývoje během roku 2020 lze učinit několik důležitých závěrů, které se dají použít i při tvorbě prognóz pro rok 2021. Tou hlavní je schopnost ekonomiky se po ústupu pandemické vlny velmi rychle vrátit na původní hodnoty. To samo o sobě není překvapením. Hlavním rozdílem oproti krizi z let 2008-2010 je povaha šoku. Tehdy byla příčina vnitřní, a to především problémy finančního sektoru. Takovýto negativní impulz je obvykle spojen s hlubokým poklesem ekonomiky, po kterém následuje velmi pozvolné oživení, které se může v některých případech podobat písmenu „L“. Naopak po negativním impulzu se zcela vnější příčinou, kam pandemie spadá, bývá sice propad hluboký, ale oživení velmi rychlé podle písmena „V“. Vedle toho ukázal vývoj během letošního roku silnou odolnost českého trhu práce nebo výraznou turbulenci na trzích.
Pro příští rok čekáme růst HDP v české ekonomice ve výši zhruba 4 % s tím, že po ústupu pandemie by mělo opět dojít k velmi svižnému oživení jak domácí, tak i zahraniční poptávky. Relativně nižší růst proti letošnímu propadu (cca 8 %) je ovlivněn očekávaným vývojem během prvních měsíců příštího roku, kdy pandemie koronaviru s velkou pravděpodobností nezmizí a přes různá restriktivní omezení bude ovlivňovat ekonomický vývoj v Evropě i nadále. Proto v tuto chvíli očekáváme výraznější oživení až od druhého čtvrtletí, které pak zesílí ve druhé polovině roku, kdy by již měla být podle aktuálních prognóz k dispozici nová vakcína. Ta sebou přinese další zlepšení sentimentu domácností, a to nejen v ČR, ale i v eurozóně, kam směřuje drtivá většina českých exportů. Růst HDP pozitivně ovlivní i uvažované změny v daních Na druhou stranu dosáhne česká ekonomika své předpandemické úrovně až v roce 2022.
Inflace by na začátku příštího roku měla dále zpomalit a pohybovat se blízko 2% hranice, která je inflačním cílem ČNB. Spolu s ekonomickým oživením ale budou během příštího roku inflační tlaky postupně zesilovat. Jak moc může být inflace problémem je ostatně vidět i v letošním roce, kdy cenový růst atakoval hranici 4 %. Vedle silného růstu cen potravin to bylo způsobeno především příznivým předpandemickým vývojem české ekonomiky, kdy se potvrdilo, že extrémně nízká míra nezaměstnanosti se dříve či později projeví v silných inflačních tlacích. Což je další cenná lekce z letošního roku. V momentě, kdy příští rok ekonomika oživí a inflace se opět postupně vydá nahoru, ČNB bude muset zasáhnout přes zvýšení sazeb tak, aby ji včas zkrotila a neopakoval se letošní vývoj. Z tohoto důvodu čekáme první zvýšení sazeb již ke konci příštího roku a další pak budou následovat v roce 2022.
Trh práce v české ekonomice se před nástupem pandemie vyznačoval výrazným převisem poptávky (počtem volných pracovních míst) nad nabídkou (počet dostupných uchazečů o práci). Což byl důvod pro extrémně nízkou míru nezaměstnanosti kolem 2 %, rychlého růstu nominálních mezd, ale také zesílení inflace. Během roku 2020 se tento převis výrazně zmenšil, celkově ale zůstal kladný. To vedle vládní podpory vývoje zaměstnanosti značně přispělo k tomu, že nezaměstnanost zatím příliš nestoupá, protože řada propuštěných pracovníků si může najít novou práci. A tento vývoj bude pokračovat i v roce 2021. Minimálně v první polovině roku 2021 se bude míra nezaměstnanosti dále zvyšovat, když řada zaměstnavatelů především v sektoru služeb bude muset vzhledem k délce restriktivních omezení sáhnout k propouštění. Na druhou stranu ale nepůjde o nijak dramatický vývoj, jaký bylo během roku 2020 vidět v řadě jiných zemí. Vrcholu zhruba kolem 5 % by měla míra nezaměstnanosti dosáhnout ve druhé polovině příštího roku a pak se začít pozvolna snižovat.
Trhy procházely v posledních letech turbulentním vývojem, kdy nejistotu zvyšovaly obavy z neřízeného brexitu, obchodní války vyvolané americkou administrativou a v letošním roce celosvětová pandemie. Koruna tak procházela obdobími výrazných pohybů podle toho, jak se vyvíjel sentiment ve světové ekonomice a jak se měnily sazby ČNB. To platí i nadále, když po amerických volbách a oznámení příznivých výsledků testu nové vakcíny došlo k posílení kurzu až na hladinu zhruba
26,30 Kč/euro. Výhra J. Bidena totiž znamená menší riziko obchodních válek mezi USA a Evropou, což je faktor, který korunu výrazně ovlivňuje. K posilování kurzu koruny k euru bude docházet také v příštím roce, a to ze dvou důvodů. Prvním je pandemie, jejíž ústup způsobí zlepšení sentimentu na světových trzích, což se přenese i do vývoje koruny. To bylo ostatně vidět i během letních měsíců letošního roku, kdy koruna posílila z 27,50 na zhruba 26,0 během relativně krátkého období. Druhým faktorem bude začátek zpřísňování měnové politiky. Z těchto důvodů aktuálně očekáváme kurz koruny k euru zhruba ve výši 25,40 v posledním čtvrtletí příštího roku.
