ODVĚTVOVÝ PŘEHLED

Jak koronavirus zaútočil na českou ekonomiku?

Autor: Radek Novák, Ekonomické a strategické analýzy, Česká spořitelna

Nouzový stav panující v ČR zhruba od půlky března do konce května způsobil české ekonomice nevídaný šok. Omezený pohyb osob, přerušení poskytování služeb, zavřené či na nižší výkon fungující výrobní podniky se promítly do meziročního propadu českého HDP o 1,9 % v 1. čtvrtletí a o 11 % ve druhém kvartálu, kdy „uzavření“ ekonomiky gradovalo. Řada odvětví zažila velmi silný útlum, jiná krizi pocítila jen mírně a některé oblasti z nového stavu dokonce profitovaly. Mnoho představitelů firemního sektoru ještě čeká, co přinesou následující měsíce. Prozatím by mohlo být pozitivní, že po velkém jarním nárazu přišel poměrně rychlý letní návrat k původním hodnotám produkce.  (Pozn. redakce - článek vznikl ještě před opatřeními vlády platnými
od 14. 10., jejichž následky budou mít na ekonomický výkon firem zásadní vliv.)

Vývoj odvětví v ČR (průměr roku 2015 = 100)

Jaké jsou tedy dosavadní dopady koronavirové krize na jednotlivá odvětví české ekonomiky?

Automobilový průmysl

Koronavirová krize zasáhla automobilový průmysl velmi silně. Zpočátku však její charakter neměl s předcházejícími recesemi (např. po roce 2008) srovnání. V minulosti šlo totiž zejména o nedostatečnou poptávku, kdežto začátek současné krize byl spojen s omezeními na straně nabídky – prodejní místa byla zhruba na dva měsíce uzavřena, výroba byla omezena nebo v některých případech úplně přerušena. Produkce celého automobilového sektoru v ČR (automobilek i jejich dodavatelů) poklesla v březnu meziročně o 26 % a v dubnu, kdy „zavření“ ekonomiky vrcholilo, o 81 %. V květnu 2020 se produkce automobilového průmyslu nacházela na polovině hodnoty z května 2019. V červnu byla meziročně nižší už „jen“ o 7 % a v červenci dokonce téměř vyrovnala hodnotu z předcházejícího roku (-0,7 %). Samotné automobilky vyrobily v červenci meziročně „jen“ o 5 % méně aut než rok předtím. Navzdory pozitivním číslům z posledních měsíců však za celý letošní rok očekáváme pokles prodejů aut v celé EU o 24 %. Pokud ale bude pokračovat rychlé obnovování poptávky, mohlo by v příštím roce dojít k růstu počtu prodaných vozů oproti letošnímu roku o čtvrtinu. 

Automobilový sektor prochází i dalšími radikálními změnami. Automobilky musí kvůli emisní regulaci začít v EU už letos prodávat ve velkém vozy na alternativní pohony. V případě nesplnění stanovených cílů by následovaly tvrdé pokuty, které by přišly v nejméně vhodnou dobu. I kvůli tomu bude ještě zvýšen tlak na snižování nákladů v celém výrobním řetězci. Lze také očekávat optimalizaci (větší lokalizaci) dodavatelských řetězců tak, aby pro případ obdobných krizí nedocházelo k výpadkům dílů od dodavatelů. 

Strojírenství 

České strojírenství je velmi pestrým odvětvím. Mezi výrobce lze zařadit firmy od velkých hutnických a ocelářských podniků přes producenty obráběcích strojů až po společnosti z oboru lehkého či přesného strojírenství. Ve druhém čtvrtletí letošního roku většině strojírenských firem klesla produkce o pětinu až čtvrtinu, tedy mnohem méně, než např. automobilovému sektoru (-46 %).  

Koronavirová krize v těchto oblastech zrychlila již probíhající trendy. Jarní měsíce ukázaly, že člověk je ve výrobě zranitelným článkem. Ať už onemocní, musí zůstat doma, nebo v případě zahraničních pracovníků odjede do své domoviny. Firmy se tak budou snažit robotizovat a automatizovat ve výrobě vše, co ještě bude možné. Díky krizi získají ještě více na významu digitalizace a vzdálené řízení výroby, prediktivní (a nejlépe autonomní) údržba, rozšířená a virtuální realita. 3D tisk se v krizi osvědčil a stane se nedílnou součástí produkce. Na druhou stranu tlak na ekologii ve výrobě neustoupil.

Energetika a odpady

Energetický sektor nepostihla pandemie covidu-19 tak silně jako jiné obory. Produkce ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu poklesla ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně o 13 %. Důvodem byl zejména nižší odběr energií v podnikatelském sektoru.

To ovšem neznamená, že energetika neprochází převratnými změnami. „Klasickou“ část sázející na fosilní zdroje dnes ovlivňuje především cena emisní povolenky. Ta předznamenává, že odchod od spalování uhlí bude zřejmě rychlejší, než se dosud čekalo. Pomoci přejít na zelenější výrobu by měly i stamiliardové dotace, které se nyní v rámci Fondu obnovy EU a zejména tzv. Modernizačního fondu připravují na vládní půdě. Od příštího roku by navíc měla být v rámci novelizovaného zákona o podporovaných zdrojích energie obnovena provozní podpora některých obnovitelných zdrojů (především biometanu, provoz velkých fotovoltaických elektráren už podporován být nemá). Velké investice lze do budoucna předpokládat do distribučních energetických sítí v souvislosti se sílícími tlaky na přechod k (částečně) decentralizované energetice. V parlamentu je rovněž aktuálně projednávána dlouho očekávaná odpadová legislativa, která by měla vytyčit odpadové a recyklační oblasti, do kterých se v příštím desetiletí vyplatí investovat.  

Stavebnictví

České stavebnictví táhla v posledních letech především poptávka po pozemních stavbách, od loňského roku se pozitivně přidalo i infrastrukturní stavitelství. Ačkoli má stavební sektor delší investiční cyklus, což znamená, že krize se do něj promítají se zpožděním, klesla ve 2. čtvrtletí produkce meziročně o 7,6 %. Podepsal se na tom především propad pozemního stavitelství (-11 %). Naopak produkce v inženýrském stavitelství rostla i přes krizové restrikce. A vzhledem k plánovaným investicím vlády by mohla být tahounem sektoru i v následujícím období. Pozemní stavitelství pak nejspíše pocítí nižší investice ze strany firem (výrobní provozy, kanceláře) i domácností. 

V důsledku pandemie se kancelářské i obchodní prostory pravděpodobně promění. Bude kladen větší důraz na hygienu, zvětší se pracovní prostor zaměstnanců i míst, kde se pohybují (na chodbách, v obchodech). Zvýší se požadavky na kvalitu vzduchotechniky. Home office bude standardem, a firmy proto nebudou poptávat tolik nájemní plochy v kancelářských budovách.

Logistika

Firmy zabývající se přepravou cestujících byly zasaženy omezeným pohybem obyvatelstva velmi silně. Nejvíce samozřejmě letecké společnosti, na pětině obvyklého počtu zakázek jsou však stále i zájezdoví autobusoví dopravci. Ztráty zaznamenali i linkoví silniční a železniční dopravci.

Více než pětinový pokles tržeb pak vykázaly ve 2. čtvrtletí firmy zabývající se pozemní logistikou (hlavně kvůli omezené výrobě v průmyslu). Naopak poptávka po doručování zboží z online obchodů rostla během krize raketově. A právě zvyšující se zájem o nakupování na e-shopech bude tlačit na rozvoj příměstské logistiky (městských skladů a různých druhů dopravy v tzv. poslední míli). Zvýšenou poptávku zaregistrují rovněž moderní (automatické) skladovací prostory v okolí měst. 

Obchod

Ochotu Čechů utrácet jarní zavření obchodů jen mírně zpomalilo. Celkové maloobchodní tržby (bez započítání prodejů aut) totiž ve 2. čtvrtletí klesly meziročně pouze o 3,3 % a v červnu a červenci se v meziročním srovnání dokonce zvyšovaly. Jednoznačně kladný dopad měla pandemie na prodej přes internet – tržby online obchodů se v prvním pololetí zvýšily ve srovnání s 1. pololetím 2019 o 28 %. Pokud tedy ještě existovala tenká linie mezi kamenným a online obchodem, po této krizí zmizí již úplně.

Dalším velkým všeobecným trendem byl až do března boj proti plastům a celkově obalům. To však v důsledku pandemie z hygienických důvodů polevilo. 

IT a telekomunikace

Oblast informačních a telekomunikačních služeb se dá považovat za jednoho z vítězů pandemického období. Přechod mnoha zaměstnanců na práci z domova a rozvoj vzdálené komunikace či online nákupů znamená zvýšenou poptávku po softwarových i hardwarových řešeních. Lidé pracující z domova zase více poptávají datové a telekomunikační služby. Tyto trendy budou pokračovat i v dalších měsících.   

V oblasti telekomunikací bude největší událostí roku 2020 aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz pro ultrarychlé sítě páté generace (5G). Český telekomunikační úřad si od toho slibuje příchod čtvrtého operátora, a tudíž větší konkurenci na trhu telekomunikačních služeb. V rámci několika let by operátoři měli rovněž pokrýt bílá místa v ČR, kde nyní není vysokorychlostní internet. 

Cestovní ruch

Pokud lze IT označit za vítěze koronavirové krize, tak cestovní ruch je hlavním poraženým. A to především ta část zaměřující se na zahraniční hosty. Například obsazenost hotelů v Praze byla v červenci jen 20 % a 30 % hotelů zůstalo stále zavřených. Naopak turistickým zařízením v regionech vynahradil propad poptávky ze strany cizinců zvýšený zájem Čechů, i když v jarních měsících musely mít zavřeno. Hotely a restaurace zaměřené na cizince budou pravděpodobně trpět i v dalších měsících, lázním by měly pomoci vládní vouchery.

Krizi lze ale pojmout i jako příležitost pro optimalizaci byznysu či zavedení technologických novinek (např. online check-in a check-out v hotelech, online objednání jídla v restauracích apod.).  

Zemědělství

U zemědělských společností se krize projevila hlavně nedostatkem zaměstnanců a brigádníků pro venkovní práce, a to zejména těch přijíždějících ze zahraničí. Pozitivně by pak mohla českému zemědělskému sektoru pomoci snaha o větší soběstačnost produkce, o níž se mluvilo zejména během jara (ale méně již poté). 

V příštích letech bude zemědělství ovlivňovat sílící tlak na ochranu půdy, boj proti erozi či zadržování vody v krajině. Některým těmto cílům by mohly napomoci i moderní mapovací, zobrazovací či analytické technologie. Opatření na ochranu životního prostředí budou zároveň tvořit velkou část dotací, jež by zemědělci měli dostávat od roku 2021. 

Články aktuálního bulletinu: