ZMĚNA PARADIGMATU

Lidé podporovaní technikou? Ne, technika podporovaná lidmi!

Autor: Jan Hejtmánek, ředitel oddělení robotické automatizace procesů,
Deloitte ČR

Cílem všech vln průmyslové revoluce zatím vždy bylo snížení účasti lidské práce ve výrobě (ať už mechanické, farmaceutické, nebo například zemědělské). Automatizace a robotizace se tak v předchozích vlnách průmyslové revoluce soustředily na odstranění nejtěžší práce nebo největší penzum lidské práce. Tento princip optimalizace tak dovedl dnešní společnost ke dvěma výsledkům:

• fragmentace manuálních činností a
• navyšování objemu administrativních úkolů.

Automatem fragmentovaná výroba

Industriální výroba, jakkoli o ní smýšlíme jako o automatické, je zatím z větší části fragmentovaná. Lidská práce není dosud plně zastoupena strojem zejména proto, že pro automatizaci nebyl finanční prostor nebo dostatečný tlak. Velké pokusy o plnou automatizaci tak dodnes selhávají. Nejznámějším příkladem posledních let je plně automatizovaná automobilová výrobní linka firmy Tesla, která byla pro nespolehlivost a nízkou produktivitu nahrazena osvědčenou pásovou výrobou řízenou člověkem.

Problém není ve spolehlivosti strojů. Tu dokážeme velmi přesně měřit a zvyšovat. Problém tkví v serializaci a automatizaci všech kroků výrobního procesu. To ale znamená změnu myšlení a z toho vyplývající řešení nových rizik procesů.

Součástí výrobního procesu (kromě těch zřejmých, jako je například zašroubování komponentů, proměření spojů atd.) jsou i administrativní kroky, které byly implementovány pro vyřešení rizik. Ať už jako zpomalovací člen pro snížení finančních rizik, nebo čistě z regulatorních důvodů. Pohled na automatizovaný výrobní proces se tak ve světle čtvrté průmyslové revoluce mění. Není možné se na výrobní proces dívat komponentně, ale jako na celistvý blok. Vzhledem k fragmentaci a množství kroků je ale takový pohled velmi náročný.

Automatický výrobní proces

Pro úspěšné zvládnutí plně automatizované výroby je změna smýšlení nutná. Spočívá v otočení standardního paradigmatu, kde stroj podporuje člověka v jeho činnosti. Ze studií Deloitte vyplývá, že nově firmy přemýšlejí o výrobním procesu ve smyslu „člověk řeší situace, kde automatizace selhala“. U aktivit výrobního procesu, které jsou strojové, je tento postup platný již dlouho. 

Klíčové pro zvládnutí automatického procesu je ale přenesení tohoto smýšlení na celý postup, včetně administrativních kroků tak, aby byla výroba jeden proces a automatizace tak pokryla všechny části. Hlavní linka procesu pak běží plně automaticky a je doplněna člověkem pro případy, které automatizovaný proces nezná.

Tento přístup obvykle naráží na bariéru nových rizik, která firmy obvykle neumí řešit. Automatické čtení klíčových informací z dokumentace (faktur, dodacích listů), kontrola kvality, kontrola rozhodnutí – to vše dnes musí dělat lidé a pozastavují tím výrobní proces. 

Nástroje pro řízení automatického procesu

Drtivá většina úkolů, které mají dnes ve výrobním procesu na starosti lidé, může převzít umělá inteligence. Její implementace ale přináší nová rizika – kdo a kdy umělou inteligenci trénoval, jaká data byla použita, pro koho byla vytvořena apod. Vztaženo zpět k příkladu výše zmíněné automatické automobilové výrobní linky. Přestože komponentně linka fungovala, nová rizika vycházející z umělé inteligence, která kontrolovala a posouvala výrobu, nebyla odhalena.

Jak ale potvrzují respondenti studií Deloitte, nástroje potřebné pro řízení automatického procesu již dnes existují. Začínají nastavením řízení, jak implementovat umělou inteligenci ve firmě, a následně se tento řídicí mechanismus uplatňuje pro všechny nové případy užití. Odkaz na Studii Deloitte o inteligentní automatizaci firem v roce 2020

Díky takovému systému řízení je pak možné nezávislé komponenty automatizovat. Automatizované komponenty (včetně těch administrativních) je tudíž možné centrálně dohledovat a sledovat v jednom procesním schématu. Na lidské práci pak zůstává řešit výjimečné situace v rámci jinak plně automatizovaného procesu.

Články čísla 2/21: