ODVĚTVOVÝ PŘEHLED


Krize ve tvaru „K“: Přehled odvětví české ekonomiky v době koronaviru

ČR zůstává druhou nejprůmyslovější zemí Evropy a průmysl je stále tahounem české ekonomiky a jejího exportu. Na druhou stranu již dávno neplatí, že by se průmysl podílel největší měrou na výkonu české ekonomiky. Naopak, jsou to služby s 63% podílem. A tento podíl narůstá – ještě v roce 2016 to bylo necelých 60 %.

Autor: Radek Novák, Ekonomické a strategické analýzy, Česká spořitelna

Období od roku 2015 do roku 2019 lze charakterizovat jako období boomu, za které jak produkce, tak tržby v české ekonomice vzrostly o 10 a více procent. Vývoj v roce 2020 pak připomíná tvar písmene „K“ – zatímco některým sektorům a odvětvím se přes pandemii koronaviru dařilo, tak na jiné tvrdě dopadly uzávěry ekonomiky. Například energetika či maloobchod si udržely svoji kondici i v roce 2020, ale průmysl či služby zaznamenaly pád.

Podíl sektorů na hrubé přidané hodnotě v ČR (2019)

Podíl sektorů na hrubé přidané hodnotě v ČR (2019), Zdroj: Eurostat

Vývoj tržeb v sektorech české ekonomiky (2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ, běžné ceny

A co víc, tvar písmene K můžeme najít i v rámci jednotlivých sektorů české ekonomiky. Pojďme se ponořit hlouběji do tajů čísel českých odvětví v roce 2020.

Průmysl a energetika: Většina odvětví již nad úrovní roku 2019

Průmyslová produkce v ČR propadla za celý rok 2020 o 8 %. Tržby z průmyslové činnosti se snížily o 7 %. Vývoj jednotlivých odvětví českého průmyslu však nebyl v roce 2020 rovnoměrný. Nejvíce se kvůli restrikcím a zavřeným výrobním závodům propadl v dubnu automobilový průmysl. Ke konci roku (v říjnu a listopadu) však už jeho produkce přesáhla průměrnou úroveň roku 2019. Většina částí zpracovatelského průmyslu v posledních měsících roku 2020 vykazovala již vyšší výkon než v roce 2019, některé i výrazně (např. farmaceutický průmysl). Naopak výroba nápojů, textilií či strojních zařízení se stále nacházela pod úrovní roku 2019.

Výroba elektřiny a tepla zaznamenala v loňském roce zhruba pětinový propad v dubnu a květnu, v listopadu a prosinci už byla na úrovních roku 2019.

Index průmyslové produkce v ČR (průměrný měsíc 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ, stálé ceny

Hodnota nových zakázek v průmyslu se v dubnu 2020 propadla o více než 40 %, v automobilovém průmyslu dokonce o téměř 80 %. Příslibem vývoje průmyslu v letošním roce je hodnota nových průmyslových zakázek v posledních měsících roku 2020 – od září se již pohybuje nad úrovní roku 2019.

Nové průmyslové zakázky v ČR v roce 2020 (meziroční změna, v %)

Zdroj: ČSÚ, běžné ceny

Stavebnictví: Pozemní stavitelství se zastavilo, infrastrukturní jede dál

Stavební sektor je z povahy své dlouhodobější činnosti zpočátku méně náchylný na ekonomické krize, zároveň trvá déle, než se aktivita znovu obnoví. Stavební produkce v ČR se zvyšovala od roku 2017 do 2019, přičemž docházelo k nárůstu cen stavebních prací (produkce v běžných cenách rostla rychleji, než ve stálých cenách). Za celý rok 2020 české stavebnictví pokleslo o 6,4 % (ve stálých cenách; v běžných o 4,5 %). 

Vývoj stavební produkce v ČR (2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ, stálé ceny = sezónně očištěný údaj

Pozemní stavitelství (stavba obytných budov, kanceláří, průmyslových či logistických areálů) za celý rok 2020 zaznamenalo pokles o 7 % (v běžných cenách). Významněji se výstavba propadla v květnu a od té doby je meziročně nižší. Důvodem je zejména omezení investiční aktivity ze strany firem, případně veřejného sektoru. Naopak inženýrské stavitelství (stavba silnic, železnic, sítí) zvýšilo za celý minulý rok svoji produkci o 2,4 %.

Vývoj stavební produkce v roce 2020 v ČR (meziroční změna, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ

Příslibem pro stavební sektor je hodnota stavebních zakázek ke konci roku 2020, která se nacházela o 17 % výše než na konci roku 2019 (počet zakázek mírně klesl o necelá 3 %).

Maloobchod: Čechy chuť utrácet nepřešla, mění se však jak a za co

Tržby v maloobchodě se od roku 2015 do roku 2019 zvýšily o čtvrtinu. Za celý rok 2020 pak stagnovaly (+0,3 % v běžných cenách). To mj. znamenalo, že Čechy chuť utrácet ani přes dopad pandemie nepřešla. Všem prodejném kanálům a druhům zboží se nedařilo stejně. Nejvíce za celý rok přidal prodej přes internet (+28 %), dařilo se i prodeji potravin (+4 %), farmaceutického, kosmetického a drogistického zboží (+3 %) či výrobkům pro domácnost (+3 %). Naopak nejvíce utrpěl prodej oděvů a obuvi (-28 %), pohonných hmot (-17 %), motorových vozidel (včetně oprav; -11 %) či výrobků pro kulturu a rekreaci (-10 %). Z měsíčních dat je také patrné, že první „lockdown“ v ČR (především duben, květen) měl větší dopad na maloobchodní tržby než podzimní uzávěra (zejména říjen, listopad).

Vývoj tržeb bez DPH v maloobchodě v roce 2020 v ČR (v %, meziroční změna, běžné ceny)

Zdroj: ČSÚ

Služby: Nejpostiženější sektor

Tržby v tuzemských službách se mezi roky 2015 až 2019 zvýšily o 17 %, v roce 2020 ale přišel propad o 11 % proti roku 2019. Stejně jako v jiných sektorech ekonomiky, i zde panovaly obrovské rozdíly mezi jednotlivými druhy služeb, a to ve velké závislosti na tom, zda poskytovatelé mohly v danou část roku své služby dodávat svým zákazníkům. Krizí nejvíce postiženými byly v loňském roce cestovní agentury a kanceláře (propad tržeb o 74 %), letecká doprava (-70 %), ubytování (-54 %), filmový a hudební průmysl (-33 %) či stravování a pohostinství (-30 %). Naopak za „vítěze“ krize lze označit poštovní a kurýrní činnosti (+13 %) či informační činnosti (+7 %).

Zdroj: ČSÚ