Vážení partneři,

v současné době začínám možná trochu naivně doufat v to, že se „COVID-19 situace“ začíná vyvíjet pozitivně, a že pomalu budeme moci v naději přemýšlet nad tím, jak využít zkušeností z minulého roku pro co nejrychlejší nastartování ekonomiky a průmyslu.

Standardních nástrojů pro oživení ekonomiky a průmyslu je mnoho, a po různých krizích z dřívější doby, je myslím i umíme použít. Nicméně z mého pohledu je stále ještě probíhající krize v mnoha ohledech jiná a má mnohem větší předpoklad pro to, že donutí mnoho oborů a oblastí našeho života k zásadnější proměně a změně přemýšlení. V žádné z předchozích krizí neměla tak silnou roli pro její zvládnutí digitalizace a automatizace.

Školství, mezilidská komunikace, logistika, nakupování, ale i nové aplikace v průmyslu pro zvládnutí výroby za co nejmenšího počtu lidí ve výrobě – nejen zde je třeba nový přístup. Zodpovědným lidem se otevřely hlavy a digitalizace s automatizací se u nich dostala do popředí. To je jedno z mála pozitiv této krize, digitalizace a automatizace se staly jedním z vítězů boje s COVID-19 a jednou z možných cest i pro nastartování pokrizového růstu.

Zásadním aspektem je nejen efektivně nasazovat již existující řešení, ale především nacházet nová, flexibilní a pokroková řešení, která dokážou radikálně posunout danou oblast, a celou společnost. Toto vše může akcelerovat dobře zvládnutý transfer technologií, o kterém je toto vydání Bulletinu. Transfer technologií velmi závisí na spolupráci akademické sféry a průmyslu a Národní centrum Průmyslu 4.0 se právě v roli tvůrce ekosystému, který tvoří a podporuje, může chlubit i úspěchy, kdy se díky aktivitě Centra úspěšný transfer technologií zdařil. Jedná se např. o ochranou polomasku CIIRC RP-95 z minulého roku, kterou se z 3D tisku podařilo za pomoci našich průmyslových partnerů převést do masové výroby na základě získané licence z ČVUT.

Důležitým partnerem pro transfer technologií je ale i stát, který silnou a správně cílenou podporou transferu technologií může zásadně ovlivnit vývoj České republiky a rozvoj její pozice ve světové konkurenceschopnosti. Právě úspěšné produkty vzniklé z úspěšného transferu technologií mohou přinést České republice tolik žádaný posun od montoven k výrobě vlastních produktů s přidanou hodnotou.

V této souvislosti mě těší, že v tomto čísle můžeme prezentovat takové množství výrazné a kvalitní spolupráce akademické půdy a průmyslu. Ať už se jedná o vzdělávání, projekty spolupráce a aplikace, které mají i mezinárodní přesah, experimentální „digitální hřiště“ testbedy pro Průmysl 4.0 či digitální inovační huby. Ve všech těchto oblastech Národní centrum Průmyslu 4.0 hraje svou roli – podporuje, tvoří, propojuje směrem k úspěšné spolupráci akademie, průmyslu i státu.

Přeji nám všem, abychom opravdu již mohli začít realizovat kroky vedoucí k nastartování ekonomického růstu po COVID-19, a těšili se na lepší zítřky plné zdraví a sociálního kontaktu.

Jaroslav Lískovec