REPORT Z AKCE
Práci robotům, rukám klid aneb Roboty 2022 v krátkém ohlédnutí
Jak říkala maminka Foresta Gumpa: Život je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Podobně nesnadné a překvapivé je v současnosti cokoli plánovat. První únorový den roku 2022 ovšem můžeme směle označit za počátek cesty konference Roboty 2022, kterou i v letošním roce ovlivnila epidemiologická opatření. Na kvalitě programu virtuálního dne se to nijak nepodepsalo, široce rozkročená nabídka témat pokryla oblast od ekonomiky, robotiky, automatizace, digitalizace, údržby až k tématům téměř filozofickým.
Autor: Control Engineering Česko
Černé labutě a transformační výzvy pro průmysl i společnost
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, už v roce 2019 predikoval ekonomii a průmyslu něco, co označil za „černou labuť“. Jak se později ukázalo, jeho věštba nabrala podobu celosvětové pandemie, která vedle řady negativních jevů výrazně akcentovala transformaci průmyslu, ekonomie, ale i společnosti. Nemohl proto chybět ani v programu letošní konference, na základě jeho zkušeností každého zajímalo, zda hrozí nějaká další černá labuť, jakou bude mít případně podobu a kdy ji očekávat. „Pandemie znamenala v ekonomice České republiky nejhlubší propad od roku 1993. Zároveň se ale z pandemické propasti česká ekonomie dostala velice rychle zpátky,“ poznamenal. Oživení je sice vykoupeno obrovským zadlužením, které může na čas ochromit jednotlivce i investice firem, nepředpokládá ale, že by celý proces návratu trval déle než dva až tři roky.
Tématu pandemie se více či méně často dotýkal téměř každý vystupující na konferenci. Odráží se i v trendech robotiky na rok 2022, ke kterým se v dopolední části mohli vyjádřit zástupci robotických společností napříč celým světem. Patrick Schwarzkopf, Managing Director, VDMA Robotics + Automation a člen IFR, představil posluchačům závěry průzkumu stavu robotizace za rok 2020.
I přes krizi zaznamenaly průmyslové roboty celosvětový růst, Českou republiku nevyjímaje.Nepopiratelně došlo ke zpomalení nárůstu instalací, zmínil rovněž proměnu nasazení z hlediska zákazníků: celosvětově se do popředí nasazování robotů dostala oblast elektroniky, předstihla tak automobilový průmysl, těžký průmysl, potravinářství, chemii či farmacii. V českých podmínkách nadále dominuje nasazování v automotive, středoevropské prostředí navíc dominuje nadprůměrnou hustotou nasazení na počet zaměstnanců. „Roboty se budou nadále demokratizovat, budou jednodušeji ovládány, programovány, nabídnou tedy nižší náklady na implementaci řešení,“ vypočítal nejbližší vývoj Schwarzkopf. Dodal, že ze zaměstnanců se stanou operátoři robotů, a zmínil nízkonákladovou robotiku příznivou pro malé a střední podniky.
Hesla, která se nesla celým dopoledním programem, můžeme shrnout následujícím výčtem: do oblasti robotizace proniká vizualizace, vzdálený monitoring, umělá inteligence, cloudová řešení a bezdrátové technologie, které razantně mění podobu výroby.
Hajime Sugivama, Digital Manufacturing Chief Architect v Mitsubishi Electric Global, uvedl, že za největší výzvy pro digitalizaci považuje nebát se chybovat, neboť každá chyba dokáže firmy v těžké globální konkurenci i tak posunout. Zmíněna byla i mezinárodní spolupráce na úrovni vědy a výzkumu, či všemi pády skloňovaný nedostatek lidí ve výrobě: „Jestli nás něčemu pandemie naučila, tak nepředvídatelné nepřítomnosti lidí. Jeden den máte operátora v práci, druhý den může zůstat doma. Jejich nepřítomnost mohou řešit robotická řešení, umožní větší flexibilitu výroby i bezpečnost personálu,“ uvedl Václav Černý ze společnosti Stäubli Systems. V souvislosti s robotizací patří k aktuálním trendům rovněž autonomní přepravní systémy, rozvoj AGV, modularita, flexibilita a vznik chytrých linek.
Pozvánka - Roboty 2022 - duben
Druhá část odborného setkání o trendech v robotice, ale hlavně komplexně o změnách v průmyslu se v hybridním formátu stěhuje opět do Brna. V termínu 21. a 22. dubna bude pokračovat tam, kde skončila při svém prvním únorovém zastavení. Bude hledat odpovědi na otázky, které u řady manažerů průmyslových firem nyní musí nutné vyvstávat. Jednou z nich bezesporu je, zda je nyní čas na další investice do robotiky a přidružených technologií. Odpověď organizátorů zní. Nikdy nebyl důležitější čas na změnu a sázku na automatizaci.
Mezi řečníky nebude chybět naše manažerka pro průmysl Alena Burešová.
Výstava a workshopy jsou dostupné zdarma po registraci.
Zvýhodněné vstupné na hlavní program pro čtenáře Bulletinu NCP 4.0 - sleva 1000 Kč bez DPH. Stačí zadat do poznámky "NCP40"
https://www.konference-roboty.cz/
Česká značka, otevřenost, udržitelnost
Významný prostor na akci dostala také iniciativa nazvaná Druhá transformace ekonomiky. Jedná se o výsledek spolupráce signatářů a odborných či neziskových organizací, které si kladou za cíl posílit druhou transformaci české ekonomiky, pomoci změnit zdejší obchodní a výrobní prostor v otevřenou a úspěšnou zemi. To vše ruku v ruce s ekologickými ohledy na výrobu.
V tomto bloku se v diskuzním panelu postupně představila řada zástupců českých výrobních firem z nejrůznějších oborů (těžký průmysl, sklářský průmysl, potravinářství, zbrojařství aj.) i odborníků z řad konzultantů. Shodli se na tom, že je nezbytné reagovat na globalizační strategie a proměny ekonomik: „Kdo nepřijme nově příchozí principy, toho čeká těžká budoucnost. Bez ohledu na typ výroby či byznysu nelze téma ignorovat,“ poznamenal Jiří Kabelka ze společnosti DEL.
Zástupci firem i odborníci se shodli na tom, co chybí českým firmám, kde existuje prostor pro trvalé zlepšování: „Technicky je v dnešní době možné prakticky všechno,“ zahájil svou úvahu Jan Burian, „problémem je otázka návratnosti investic. Daleko větší potíž vidím ale v tom, že české výrobní firmy neumí nabídnout svému zákazníkovi zážitek, zkušenosti, emoce.“
Na jeho slova navázal také Pavel Bouška, majitel firmy Vafo Praha, výrobce krmiv pro zvířata: „České značky by se měly vyhnout subdodavatelům, měly by být co nejvíce soběstačné.“ Dodal, že cena lidské práce šla neskutečně nahoru, proto bude mít na výrobě velký podíl automatizace. „Prostor pro zlepšení a zvýšení produkce existuje vždycky. Aby se firma mohla věnovat udržitelnosti a podobným otázkám, musí bezpodmínečně produkovat unikátní přidanou hodnotu,“ řekl Bouška.
Budou digitalizovat i malé a střední podniky?
Samostatnou kapitolou konference byl blok zaměřený na stav digitalizace, automatizace či robotizace u malých a středních podniků. Sešli se v něm Eva Svobodová, generální ředitelka AMSP, Filip Plevač, nezávislý konzultant, a Jan Hanuš, manager Komerční banky, který se soustředil na výčet možné finanční podpory tomuto typu podniků např. také z dotačních programů.
„Malé a střední podniky mají oproti velkým korporátním neskutečnou výhodu. Jsou flexibilní, dokáží se velice rychle rozhodnout, měnit projekty, programy nebo struktury. Vytvářejí velmi kreativní prostředí například pro mladé a začínající odborníky,“ řekla Eva Svobodová, a dodala, že hlavní problém spatřuje v nedostatku IT pracovníků s dostatečnými zkušenostmi a kvalitami. To potvrdil z praxe i Filip Plevač, když uvedl, že firmy s vysokou motivací už dávno digitalizují – bez ohledu na svou velikost. „Pozoruji extrémní tlak na pracovní sílu, při instalaci robotů už se neřeší návratnost, ale pokrytí směn, pokrytí objemu práce,“ řekl a dodal, že firmy čelí silnějším výzvám než cash-flow, a že robotizace má co nabídnout, musí být ale zřejmé co a jak mají plnit.
Robotizace v digitálním konceptu strategie průmyslových podniků
Vzácný pohled do čtyř výrobních firem z České republiky nabídla další obsahová část dne. Ať už hovořil zástupce malé české společnosti, nebo řečník patřil do nadnárodních firem, v názorech panovala téměř stoprocentní shoda: doba je pro výrobu v každém ohledu divoká a digitalizace je jediná nezbytně nutná cesta, jak jí prokličkovat bez úhony.
Karel Hrubeš, technický manažer Bosch Česká republika, nastínil, že se v současné době zabývají simulacemi, digitálními dvojčaty, integrovanou robotikou, ale také predikcí stavu robotů, sběrem dat – jemu věří, učí se s daty pracovat. „Trápí nás dodací lhůty materiálu, starosti máme s prokazováním investic u mateřského závodu, ale hodně třeba také řešíme bezpečnost robotických uchopovačů, abychom mohli nasazovat více kolaborativních robotů,“ uvedl Hrubeš závěrem svého vystoupení.
S heslem „Práci robotům, rukám klid“ se prezentoval Jan Keprda z ASTRA MOTOR. V robotech vidí velkou budoucnost a synergické doplnění digitalizačních strategií, které hýbou společností: „Jsme malá firma bez podpory koncernu, takže nás trápí obecný nedostatek všeho stvořený divokou dobou. Je špatná doba na investice, přesto se jich nevzdáváme. Věřím, že dobře zvolená investiční politika dělí v obtížných časech vítěze a poražené,“ řekl Keprda.
Karel Volčík ze společnosti Hella Autotechnik Nova na slova kolegů navázal svými zkušenostmi s digitálními dvojčaty, která ve výrobě dokáží dobu inovace zkrátit až o 60 %, umožňují optimalizovat, monitorovat či online programovat.
Robotický pes, stavebník či 3D tiskař k vašim službám
Když už začalo být dost řečí, přišly v programu na řadu praktické ukázky. Virtuální studio navštívil třeba robotický pes SPOT vhodný do prostředí nebezpečného pro člověka (typicky např. po přírodních katastrofách nebo v prostředí jaderných elektráren), Milan Boháček z Robix automation diváky seznámil s výhodami exoskeletonů horních končetin, které sice představují „jen“ investici do lidského potenciálu, zpříjemňují však práci a snižují jejich únavu ve výrobě.
K rychle se rozvíjejícím oblastem, které rovněž dostaly prostor, patří také robotizace ve stavebnictví, 3D tisk z betonu a další. Je těžké o těchto aplikacích psát, lépe je se na ně podívat – využijte našeho záznamu a zjistěte sami, kam se vývoj posouvá téměř ze dne na den.
Prostor dostali i zástupci údržby robotů, Ladislav Treml ze Škody Auto nabídl pohled na každodenní praxi a zkušenosti s digitalizací údržby, své dodali i Tomáš Hladík či Jan Hroch z ČSPÚ. Digitalizace dorazila i do šaten údržbářů, tématem číslo jedna je sběr dat, condition monitoring a diagnostika.
Pokrok byl, je a bude v nastavení mysli člověka
O tom, že alfou a omegou veškerých změn v průmyslu nebo společnosti, je vždycky lidský potenciál, hovořila v závěru dne „technologická skautka“ Sara Polak. Na základě svých neskutečně bohatých zkušeností přesvědčila diváky, že nového není třeba se bát, ukázala, jakou má umělá inteligence budoucnost a potenciál nejen v průmyslových aplikacích.