INDEX PROSPERITY ČESKA


Česko má takřka nejméně vysokoškoláků v Evropě.Nízká kvalita řadí naše vzdělávání na 13. místo v EU a snižuje naši odolnost vůči dezinformacím

Česká republika je z pohledu vzdělávání, vědy a výzkumu na 13. místě z 27 unijních zemí. Vyplývá to z druhého pilíře Indexu prosperity Česka. Pouze v jednom sledovaném indikátoru figuruje v přední desítce zemí – v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP se umístila na 10. místě. Nejhůře si vedeme v podílu vysokoškoláků v populaci. Mezi lidmi ve věku 25–34 let má alespoň bakalářský stupeň vzdělání každý třetí, což odpovídá až 23. příčce.

Autor: Česká spořitelna a Evropa v datech

Investice do vzdělávání, vědy a výzkumu vs. ekonomika

V ekonomickém pilíři Indexu prosperity se Česko umístilo v první desítce. O budoucí prosperitě ale nejvíce napoví druhý pilíř, ve kterém zkoumáme vzdělávání, vědu a výzkum. Analýzy dlouhodobého růstu totiž ukazují, že jej ovlivňují cirka z poloviny inovace a ze čtvrtiny lidský kapitál. Schopnost inovovat stojí na vzdělání, ale i podpoře vědy a výzkumu a spolupráci mezi firmami a vědci.

Vzdělaná společnost je odolná vůči dezinformacím

Úroveň vzdělání je jedním z klíčových prvků prosperující společnosti. Ta se pak mimo jiné dokáže lépe bránit dezinformacím a propagandě států s nepřátelskými úmysly, jako např. v současné situaci, kdy dezinformátoři šíří nepravdivé informace o válce na Ukrajině. V tomto ohledu si Česko počíná v rámci EU spíše podprůměrně. Například v mediální gramotnosti, která je zásadní pro rozpoznávání dezinformací, se umístilo na 17. místě z 27 unijních zemí, vyplývá to z Indexu mediální gramotnosti. Nejlépe si vedou severské státy.

Vysokoškolské vzdělání má jen třetina mladých, vzdělávání je málo flexibilní

Z porovnávaných indikátorů si Česko nejhůře vede v podílu mladých s vysokoškolským vzděláním. Jak uvádí Tereza Hrtúsová: „V populaci ve věku 25–34 let vysokoškolským vzděláním disponuje pouze 33 % obyvatel, což nás řadí na 5. nejhorší pozici v rámci EU.” Zajímavé je, že situace se různí podle pohlaví. „U žen v této věkové skupině dokončí terciární vzdělání 40 % z nich. Mezi muži ve věku 25-34 let je tento podíl nižší, terciární vzdělání má jen 26 %,” dodává. 

Nízký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je dán jednak historicky, kdy jsme jako jedna z nejvíce průmyslových zemí potřebovali pracovníky zejména do této části ekonomiky, tak především efektivitou celého vysokoškolského vzdělávacího systému. „Oproti západním zemím je málo flexibilní, neboť studenti v Česku jsou směrováni primárně k dosažení magisterského vzdělání, které je časově náročné. Téměř zcela pak postrádáme kratší vysokoškolské tituly, které jsou více prakticky zaměřené a absolventa lépe připraví na budoucí profesi,” vysvětluje Hrtúsová.

Lepší spolupráci mezi firmami a univerzitami brání legislativa, byrokracie a nedostatek pracovníků

Pro kvalitu vzdělání a vědy je důležitá spolupráce s komerční oblastí. Nicméně i v tomto indikátoru si Česko vede průměrně, neboť ve spolupráci firem s univerzitami se dle Global Innovation Indexu umístilo na 13. místě. Jak říká viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková: „Náš loňský průzkum ukázal, že větší aktivitě firem brání především zastaralá legislativa, dlouhodobá nejistota přímé i nepřímé finanční podpory, tedy daňových odpočtů na výzkum a vývoj, vysoká byrokracie, nedostatek vysoce kvalifikovaných pracovníků a obecně i nedostatečné ocenění inovativních firem.”

Česko financuje vzdělávání a vědu průměrně

Podíl veřejných výdajů na vzdělávání na HDP dosahuje v Česku 5,1 %, což odpovídá 15. místu v EU. Jak konstatuje David Navrátil, lépe jsme na tom ve financování vědy a výzkumu: „Podíl výdajů na výzkum a vývoj k HDP v ČR činí téměř 2 %, což nás řadí na 10. pozici v EU. Největší podíl na těchto výdajích má podnikatelský sektor (1,2 %), podíl vládních výdajů dosahuje 0,34 %.” Pokud bychom ale srovnávali pouze výši výdajů vlády na výzkum a vývoj, bylo by na tom Česko podstatně lépe. „V podílu vládních výdajů na výzkum a vývoj na HDP je Česko v rámci EU na 2. místě za Německem. Ve srovnání výdajů podnikatelského sektoru na výzkum a vývoj jsme na 11. pozici,” dodává Navrátil.

Více informací najdete zde