REPORT Z KONFERENCE DIGITÁLNÍ VÝROBA 2020


Digitalizace je klíčem
k budoucnosti

Už žádné vyhazování peněz za drahé hračky. Česko čeká digitální transformace tak pragmatická, jak jen to půjde. Firmy, které se doposud digitalizaci bránily mají poslední šanci naskočit na vlak, který se bude v opačném případě velmi těžce dohánět.

Autor: Vítězslav Fejfar, redaktor Trade Media

Nezmění-li své myšlení, může to pro českou proexportní ekonomiku znamenat velké problémy. Kdo ale připraví na vstup do digitálního světa malé a střední podnikatele? Nejen na tuto otázku se snažila najít odpověď řada expertů v rámci on-line konference Digitální výroba 2020, která se uskutečnila 9. až10. června naživo v Praze

Digitální předpremiéra tradiční konference, která nakonec musela stejně jako celá řada jiných akcí posunout termín konání na podzim, nabídla během dvou dnů nejen celou řadu přednášek, ale především rad a varování, jak se vypořádat s aktuální situací v zabrzděném průmyslu. 

„Vlak nám ještě neujel, ale je pravda, že vlajku digitalizace v ČR drží jen několik velkých firem. Pokud se nepřizpůsobí i to masové gró, tak nebudou mít šanci v mezinárodní konkurenci obstát, protože stále častěji bude vyžadován po dodavatelích nějaký digitální standard, což je pro proexportní ekonomiku velmi důležité,“ varoval v rámci debaty Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.  

„Digitální transformace nekončí. Pandemie ale způsobila to, že jsme více pragmatičtí. Je to pragmatická digitální transformace. Zjistili jsme, jak rychle se lidi dokáží spojit a komunikovat. Lidé už digitální kompetence mají a nyní nastal čas je více rozvíjet,“ upozornila Jana Polášek Filová, koordinátorka řízení inovací společnosti Škoda Auto.  

A jak se k aktuální situaci postaví ona většina firem, která zatím digitalizovat své provozy nezačala? „Digitalizaci nevidíme jako cíl, ale jako nástroj. Hlavní je obnovit výrobu a optimalizovat jí. Je to jeden ze silných nástrojů. Překvapivě dobře si vede zemědělství, ve kterém se digitalizace nijak masivně nepropagovala. Chybí nám ale odborní poradci pro malé a střední firmy, které nemají takové možnosti jako velké nadnárodní společnosti,“ varoval Karel Dobeš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR)

Začněte se ptát a definujte své firemní procesy 

Investice do digitalizace nejsou podle Eduarda Palíška větší než náklady, které by firmy následně musely vynaložit, kdyby nedigitalizovaly. Svědčí o tom mimo jiné efektivita firem, které tak již učinily a jasně se potvrzuje, že je to dobrý směr. „Firmy, které již digitalizovaly, ukázaly, že v krizových chvílích jsou schopny velmi pružně reagovat. To je i signál pro ostatní. Buď hozenou rukavici uchopí nebo zaniknou,“ potvrzuje prof. Vladimír Mařík, vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT

I přesto se odborníci shodují, že malé a střední podniky připraveny používat digitalizaci nejsou. „Je třeba mluvit o tom, co sledujeme, když chceme digitalizaci přinést do výroby. Potřebujeme lidi, kteří tomu rozumí. Snažíme se proto spojit mladé odborníky se staršími lidmi se zkušenostmi z výroby se svým know-how. Chybí tady prostě lidé, kteří by měli obojí. Mělo by například dojít ke zlevnění poradenských činností. K velkým poradenským firmám se živnostníci prostě nedostanou,“ upozorňuje Karel Dobeš.  

Ani velké společnosti to ale nemají s prosazováním a zaváděním inovací jednoduché. „Je důležité poznat cíl a procesy. I my bojujeme s tím, že nemáme dostatek expertů. Chybí třeba ti na zpracování výrobních dat. Vychováváme si je tedy sami. Co ale funguje krásně, je předávání znalostí ostatním v rámci spolupráce s CIIRC. Často jde o bazální znalosti. Chybí nám lidi, a i my zjišťujeme, že je dobré najít pomoc na konci vlastní ruky,“ vysvětluje situaci u největšího tuzemského výrobce automobilů Jana Polášek Filová.  

Klíč k úspěchu je v lidech a jejich vůli. Digitalizace potom notně nemusí znamenat zbytečně vynaložené prostředky nebo astronomické částky.

„Kdo chce hledá způsoby a kdo nechce, hledá důvody. Klíč je v tom, že firma musí mít osobnost, majitele nebo vedoucího, který má jasnou digitální vizi. To malým a středním podnikatelům chybí. Robotizace je až to poslední, třešinka na dortu. Nejdříve je třeba celý proces od návrhu přes výrobu a jeho životní cyklus digitalizovat. Není to revoluce technologická, ale je to změna v myšlení lidí.“
Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika

Od sdílené výroby po datové továrny 

V rámci dvoudenního programu tak zazněla celá řada zajímavých řešení a ukázek praktických řešení, které mohou procesy digitalizace ve firmách pomoci nastartovat a zvládnout. O tom, že dochází k akceleraci digitalizace ve výrobě i společnosti není pochyb. „Spousta digitálních technologií se začala aktivně používat. Ukázalo se, že lze například velmi rychle prototypovat,“ uvedl Pavel Burget z Národního centra Průmyslu 4.0, který společně s Jaroslavem Lískovcem, ředitelem NCP4.0, demonstrovali užitečnost spolupráce průmyslového ekosystému s infrastrukturou CIIRC.  

Tolik medializovaný příklad sdílené výroby ochranných masek byl prvním ostrým testem projektu RICAIP, který je předzvěstí chytré výroby budoucnosti. Během deseti dnů byl vyvinut produkt, který byl otestován a dodáván do nemocnic. Navíc pouhým sdílením tiskových dat připravený k výrobě kdekoli na světě, čehož využili na příklad v US Navy nebo NATO. Krize ukázala, co v lidech je a spolupráce byla aktivnější, než je normálně zvykem. Navíc je na tomto příkladu zřejmé, že spolupráce průmyslu a akademické půdy je možná. 

Dalším z praktických příkladů digitalizace výroby je společnost Wikov Industry, která ukázala, že strojní výroba může být sexy i v ohledu implementace Průmyslu 4.0. „Zatím v ČR nebylo nic implementováno v takovém rozsahu. Chceme, aby to bylo pilotní řešení, které můžeme dále distribuovat. Předvýrobní etapa je velmi důležitá. V okamžiku, kdy zákazník jedná s obchodníkem, už potřebuje výroba mít informace. Spousta firem pochopila, jak důležitá je komplexnost systému. Přesná data v reálném čase. Vlastnímu projektu předcházely několikaleté diskuse a každý úsek měl tendenci vybrat si a implementovat modul, který jim bude vyhovovat. Hrozil vznik řady ostrovních řešení, což se nakonec nestalo,“ vysvětlil Josef Šumbera z Ness Digital Engineering, která ve Wikov Industry zastává roli systémového integrátora při implementaci celopodnikového SAP řešení.  

„Projekt je základní kámen digitalizace skupiny Wikov. Vyrábí se více na zakázku s kratšími dodacími lhůtami. Pro nás je klíčová dodávka materiálů s dlouhou dodací lhůtou a schopnost držet strategické sklady. Potom jsme schopni být konkurenceschopní na trhu. Digitalizace na úrovní předvýrobních procesů je cestou k dosažení velkých úspor,“ je přesvědčen Jan Vosátka, technický ředitel skupiny Wikov Industry. I když je projekt digitalizace v této společnosti teprve v polovině a klade enormní tlak na všechny zúčastněné je jasné, že se bude jednat o vlajkovou loď společnosti SAP v České republice. „Nejlepší výrobní podniky budou excelovat díky efektivní práci s daty. Díky nim se budou lépe rozhodovat a budou mít na trhu obrovskou konkurenční výhodu. Dlouhodobě chce SAP česká republika mít takový projekt, který bude moci implementovat dále i v zahraničí,“ dodává za SAP Ivo Procházka, který plní roli skauta, jež hledá zahraniční konzultanty pro úspěšné zvládnutí projektu v české firmě.  

On-line konference ale nabídla i celou řadu praktických řešení. Ať už možnosti kontroly kvality výrobku díky použití nástroje DiotaPlayer od společnosti DIOTA, která má bohaté zkušenosti s například v leteckém průmyslu nebo pomocí chytrých brýlí RealWear HMT-1, které jsou na českém trhu horkou novinkou. Rezonujícím tématem bylo samozřejmě digitální dvojče, digitální vlákno a jejich hodnota pro výrobce strojů a výrobní podniky v podání Roberta Opleta ze společnosti PTC, která své technologie dodává i do Škoda Auto. Jak fungují v praxi a jaké konkrétní úspory přinesly například v prostředí tamní lisovny demonstroval Lukáš Kousal. Možnosti nalézt v každém podniku „hidden factory“ přiblížil David Řehoř z Cleverlance Industry. Způsob, jak testuje digitalizaci sama na sobě společnost Rockwell Automation představil její zástupce Jiří Malíček. Jak dosáhnout flexibilní výroby pomocí adaptivních strojů, jejich možnosti a dovednosti potom prezentoval Tomáš Prchal z B+R automatizace spol. s r. o.  

Jak může vypadat průmyslová komunikace v době dálkového monitoringu i řízení představil Yvan Rudzinski z HMS Industrial Networks a konečně způsob, který lze ochránit vaše stroje před zničením díky jejich poslouchání demonstroval Pavel Konečný z Neuron soundware. Řeč ale přišla i na logistiku, ve které se moderní nástroje digitalizace uplatňují velmi rychle a masově. Jedním z představených řešení byl LEAN a online monitoring nejen v logistice v podání Pavla Plháka ze společnosti AXIMA.  

Digitalizace: Proč to vlastně děláme? 

Nejen na tuto otázku se snažil odpovědět specialista na digitalizaci Jiří Bavor. „Přizpůsobení se je klíčem k tomu, jestli firma přežije a bude se rozvíjet. Business se teď bude dělat jinak. Proč digitalizujeme? Je to jednoduše využití dat k vytvoření nějaké přidané hodnoty. Jakmile na základě dat něco uděláte (změnu) máte inovaci. Není to jen o technologii a procesech, ale hlavně o lidech. Často je nejslabším článkem člověk a jeho neochota se přizpůsobit. Je třeba přemýšlet o tom, co ona inovace přinese vašemu zákazníkovi,“ vysvětlil Bavor.

„Vidím šampiony, kteří se hýbou a za pár let utečou všem, ale ten druhý sled firem by opravdu mohl být silnější. Celý problém hoří. Uživatel není schopen říci, co chce, dodavatel to neumí dodat. Já stavím mosty mezi oběma. Pokud lidi ve firmě neumějí digitální nástroje používat, stává se z ní drahé hračkářství. Skupina firem, která se chce opravdu někam posunout je velmi úzká. Ať už v digitalizaci využíváte cokoli, pořád platí selský rozum. Je to jen jeden z nástrojů, jak být lepší a efektivnější,“ radí další ze specialistů, kteří na on-line konferenci vystoupili Filip Plevač

„Proces digitalizace bude opravdu pragmatičtější. Koruny se budou obracet v ruce a investovat se bude do toho, co přináší opravdový benefit. Úzké místo je v porozumění vlastního procesu a umění to předat. V opačném případě digitalizace odhalí všechny vaše chyby.“ 
Radek Navrátil, Future Factory Consulting

Zajímavých rad a rozhovorů bylo ale samozřejmě více. Ti, kteří on-line přenos nestihli, najdou jeho záznam, stejně jako i program podzimní konference na adrese na www.konference-vyroba40.cz. Už jen díky této digitální ochutnávce je jasné, že na podzimní konferenci v tradičním ražení bude na co navazovat. Pořadatelé z Trade Media International se na vás tedy těší osobně 9. a 10. září v Praze.