VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRŮMYSL

Technecium udržuje a rozvíjí „oheň nadšení“ pro techniku

Již druhým rokem funguje na půdě pardubické strojírenské společnosti JHV – Engineering volnočasové centrum pro děti se zaměřením na rozvoj základů přírodních věd jako jsou fyzika, chemie a biologie. Děti ale pronikají i do tajů technických oborů a učí se programovat Lego roboty, navrhovat vlastní pohyblivé konstrukce nebo používat 3D tiskárny. Centrum sídlí v budově společnosti a dětem ve věku od 10 do 18 let se věnují nejenom proškolení lektoři, ale i samotní zaměstnanci JHV. O tom, jak a proč Technecium vzniklo, pro koho je určeno a jak to vypadá, když se do podpory mladých talentů pustí soukromá firma, jsme si povídali s provozním ředitelem společnosti, Aloisem Blažkem.

Autor: JHV Engineeting

Co je to TECHNECIUM?

Technecium je volnočasové centrum, kde se mohou děti a mládež seznámit se současnými vědeckými poznatky. Mohou si sami zkoušet pomocí experimentů jednotlivé principy, mohou pomocí lektorů projít kus cesty za poznáním, že fyzika, chemie a biologie kolem nás je úžasná. Techneciu také říkáme dlouhým názvem Talent centrum průmyslu 4.0. To je proto, že naší snahou je vzbudit dřímající talenty v mladých lidech a ukázat jim, že Průmysl 4.0 mohou spolu s námi vytvářet. Stačí jen používat to, co nám bylo dáno. Zdravý rozum a schopnost přijímat poznání světa fyziky a také chemie a biologie kolem nás.

Koho to napadlo založit volnočasový klub a proč?

Nápad vytvořit Technecium vznikal postupně. Jsem strojař, ale rozumím mnoha věcem z elektrotechniky, programování, a hlavně mi vyvíjení strojů a automatizace dělá radost a jsem do tohoto oboru zamilován a nadšen.

První impulz pro mě přišel po sérii přijímacích pohovorů na pozici konstruktérů, kdy jsem viděl vysokoškolské absolventy, jak jsou zcela odtrženi od reality a praktického pochopení fyziky. Prostě byli schopni vystudovat, ale chybělo jim nadšení a zaujetí pro strojařinu a tím i touha ji dobře znát. A najednou se mi spojilo to, že nejen teoretické zvládnutí předmětu, ale hlavně nadšení a schopnost nadchnout se, těmto uchazečům chybí.

Začal jsem komunikovat s řediteli technických středních škol a hledat, jak dodat vysokým školám nadšené studenty. Tito ředitelé mě nasměrovali na pomoc základním školám, že už tam se nedostává nadšených studentů. Proto jsme začali oslovovat základní školy a zvát je na exkurze, abychom nadchli budoucí studenty. A po krátké chvíli jsem pochopil, že je to málo a že potřebujeme jít dále. A vznikl nápad začít budovat volnočasové vzdělávací centrum.

To se psal rok 2018. Již několik let jsme podporovali Uskupení Tesla. Najednou se nám to propojilo do možné spolupráce. Naše snaha oslovit a zaujmout budoucí studenty a mnohaletá zkušenost s prací s talentovanými dětmi v Uskupení Tesla. Propojení s praktickými zkušenostmi z průmyslu jim přišlo, stejně jako nám, obohacující. Během roku 2019 jsme jejich aktivity spojili s našimi. Postupně se hlavní dění přesunulo do našeho areálu.

"Výsledky naší spolupráce budou vidět až za několik let v nové, nadšené generaci techniků. Přesto drobné dílčí výsledky se objevují již nyní ve využití brigádníků, kteří v U-Tesle vyrůstali ještě před spojením se do Technecia. Jsou to šikovní mladí kluci. Díky jejich zkušenostem z různých soutěží, do kterých se v rámci Technecia připravují, jsou zvyklí věci dotahovat. "

Jak funguje činnost TECHNECIA?

V Techneciu jsou pravidelné kroužky zaměřené na techniku. Legorobotika, programování, grafický design, elektrotechnika, přírodovědné experimentárium, matematické hry a hlavolamy, 3D tisk, Maker klub. Probíhají zde víkendové akce, kurzy. O prázdninách Maker campy, expedice. Podrobnosti jsou na webu technecium.org. Kurzy a Campy doplňujeme exkurzemi v JHV a přednáškami o technických a technologických zajímavostech. Technecium provozuje Uskupení Tesla z.s. za podpory JHV Engineering s.r.o. Spolupracujících organizací a vědeckých pracovišť je mnoho. Na druhou stranu je zde snaha být zároveň podporou pro základní a střední školy a gymnázia. V rámci Technecia se pořádají exkurze a projektové dny jak v Techneciu, tak přímo na školách.

Jaká je úloha JHV?

Samozřejmě JHV nedělá jen exkurze a technické přednášky. JHV podporuje Technecium také finančně a prakticky. Největší praktickou podporou je poskytnutí zázemí. V administrativní budově jsme Techneciu vyhradili celé jedno patro. Z komunikace s jednotlivými lektory vyplývá, že je pro ně velkou podporou i to, že jsme ochotni se s nimi sdílet naše nadšení a radost z vytvořených strojů a nacházení využití fyziky a fyzikálních principů. Obecně se dá říci, že nezanedbatelnou součástí naší spolupráce je udržování ohně nadšení pro fyzikální experimenty.

Jak jsou děti spokojené?

Je to z velké části subjektivní dojem. Můžeme však konstatovat, že děti odchází se zářícími tvářemi, hrdě si nesou domů své výtvory. Od robotických vozítek z lega se jen těžko zvedají. Když jsme dělali anketu, dostalo Technecium jedničku.

Jaké jsou výsledky vzájemné spolupráce?

Výsledky naší spolupráce budou vidět až za několik let v nové, nadšené generaci techniků. Přesto drobné dílčí výsledky se objevují již nyní ve využití brigádníků, kteří v U-Tesle vyrůstali ještě před spojením se do Technecia. Jsou to šikovní mladí kluci. Díky jejich zkušenostem z různých soutěží, do kterých se v rámci Technecia připravují, jsou zvyklí věci dotahovat. Jsou zvyklí přinášet nové nápady a používat kritické myšlení při hledání technických řešení. Tyto prázdniny jsem byl fascinován znalostmi a tvůrčím přístupem jednoho z nich, který se zapojil do našeho výzkumného oddělení na reálném úkolu, který se na podzim mohl úspěšně nasadit do provozu.

O jaké aktivity je největší zájem?

Žijeme z toho, co upoutá naši pozornost a tu poutá nejvíce pohyb. A také to, co jsou děti schopné vytvořit samostatně. Díky tomu vítězí robotické lego. Ve spojení se senzory a akčními členy (motorky) se dají postavit nejrůznější vozítka, tiskárny a obecně se dá říci mechanismy. Pomocí řídící kostky a motorů se pak sestavená věc rozhýbe a na základě signálů od čidel reaguje na podněty. A tam je jádro úspěchu. Sami si něco sestaví, vdechnou tomu život pomocí několika příkazů v jednoduchém symbolickém programovacím nástroji. Nejjednodušší mechanismy se dají sestavit a oživit do hodiny. Já jsem vyrůstal spíš na Merkuru a nejsem si jistý, jestli by současné děti měly tolik trpělivosti. Jeřáb byl hotový za celý den usilovné práce.

Jaká je odezva od rodičů?

Mnoho rodičů, kteří se mohou účastnit víkendových workshopů, obzvláště z řad tatínků, lituje že už jsou dospělí a nemohou chodit na kroužky. Je to pro ně těžké – tuto generaci programování a tvorba DIY příliš nezasáhla.

Jaké jsou nejzajímavější projekty, které vznikly na půdě Technecia?

Toto léto mě zaujal společný projekt s organizací Talnet. V Techneciu proběhla T-expedice, celý týden probíhalo souběžně šest projektů. Jedním z nich bylo vytvoření autíčka s robotickou rukou. V týmu bylo asi osm realizátorů vedených vysokoškolským studentem. Ti z návrhu ve 3D vytvořili z krokových motorků, hliníkových profilů, plechu a 3D výtisků celé autíčko na jehož korbu umístili robotickou ruku. Během týdne připravili i program, pomocí kterého auto umělo jezdit s ovládáním všech čtyř kol nezávisle. Nebyla to žádná stavebnice, ale vytvoření celého auta z náčrtku na papíře, několik týdnů před T-expedicí. Většina týmu byla ještě na základní škole, a přesto vytvořili něco, co se umělo hýbat. Samozřejmě, že bez hlubších znalostí a výpočtů se objevily i technické problémy, ale celkově to byl obrovský výkon.