VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRŮMYSL

Propojení výzkumu, technického vzdělání a výrobní praxe

Autor: Alena Burešová, NCP4.0

Kvalitní zaměstnanci se nepropouštějí ani v krizi

Důležitost pracovní síly, a zároveň její přetrvávající nedostatek, potvrzuje aktuální chování většiny firem, pokud jde o rozhodnutí, zda při letošním výpadku tržeb své zaměstnance propustit, či zda je raději dotovat. Společnosti si své kvalifikované zaměstnance drží z obavy, že by v budoucnu, při opětovném oživení ekonomiky, měly velký problém odborníky sehnat. Firmy, které naopak číhají, až se na pracovním trhu konečně po letech objeví odborníci, budou tak pravděpodobně zklamány.

Pracovní trh technických odborníků je tedy do jisté míry uměle přidušen, což pro český průmysl jako celek není optimální. Zkušenosti získané v různých firmách, setkání s rozdílnými technologiemi a styly práce totiž mohou zaměstnance mnohem spíše obohatit a vést k jejich větší kvalifikaci, zkušenostem a odbornému rozhledu.

Řešení nedostatku technologů je věc obtížná – nicméně ne nemožná. Demografický deficit můžeme vyrovnat „importem“ odborníků ze zahraničí, i když pouze do určité úrovně. O to víc se klade důraz na kvalitní vysokoškolské vzdělání a vysokou úroveň české technické vědy –  kde je propojení s reálnou praxí nezbytnou podmínkou.

Budoucnost průmyslu leží na bedrech vysokých škol

Efektivnější komunikace mezi průmyslem a vysokými školami a větší propojení výrobní praxe s výukou technických oborů – to jsou témata, která se diskutují již řadu let. Naštěstí se spolupráce českého vysokého školství a průmyslu poslední roky zlepšuje. Probíhající diskuse nutí stát uvědomit si nutnost investic do rozvoje výzkumu a vývoje na školách a univerzitách, vznikly organizace a laboratoře na podporu Průmyslu 4.0.

Vysoké školy mají pro rozvoj českého průmyslu zásadní význam, který je dvojího druhu. Kromě toho, že připravují nejkvalifikovanější profesionály pro jeho rozvoj a fungování, podílejí se i na řešení výzkumných a vývojových výzev, před kterými průmysl stojí. Výuka a výzkum jsou na vysokých školách vzájemně neoddělitelné a míra jejich provázání je sama o sobě ukazatelem kvality vysoké školy. Vysoké školy mají nelehkou úlohu, pokud chtějí udržet krok s tak dynamickými změnami, kterým v posledních letech průmysl prochází, a to jak na poli výzkumu, tak v otázkách vzdělávání.

Aktivní spolupráce výrobních firem se školami je velice důležitá. Firmy mají dnes možnost na univerzitách vést přednášky, workshopy či účastnit se vzdělávacích modulů rozvíjejících spolupráci na poli vědy a výzkumu, čehož mnohé z nich využívají.

Spolupráce firem a akademické sféry probíhá často v rámci nejrůznějších dotačních programů. Jedním z nich je projekt financovaný konsorciem EIT-Manufacturing s názvem Manulearn, jehož je ČVUT prostřednictvím institutu CIIRC a Fakulty strojní členem. Projekt si klade za cíl podílet se na řešení výše uvedených problémů tím, že zmapuje aktuální potřeby digitálních kompetencí výrobních firem a konfrontuje je s výukovými programy, které nabízejí vysoké školy. Zároveň propojí jednotlivé výrobní firmy, vědecká pracoviště a univerzity v rámci tematických workshopů, na kterých budou jednotlivé strany sdílet své zkušenosti a společně řešit problémy – jak akademicko-teoretické, tak reálné situace z výrobní praxe. Program je mezinárodní, a kromě České republiky se účastní také Litva, Řecko a Španělsko.

Národní centrum Průmyslu 4.0 se v rámci projektu podílelo na přípravě průzkumu digitálních kompetencí a vytvoření metodiky pro porovnání situace v jednotlivých zemích. Spolupracovalo také na virtuálním setkání „Industrial challenges to become digital manufacturer: Experiences of EU companies“, které se konalo 29. září letošního roku. Na virtuální platformě se propojili zástupci průmyslových firem, vysokých škol a akademie, aby sdíleli své zkušenosti z praxe.

V první části ředitelé výrobních společností představili úspěšné příklady ze svých firem, jako například Michal Polášek ze Smart4factory, Jiří Jirkovský za VDT Technology nebo zahraniční Andrius Vilčiauskas z GK Proact a Xabier Egurbide z Createch Medical. V druhé části se účastníci rozdělili do menších skupin, kde se jednotlivá témata, jako například aditivní výroba, digitalizace nebo kolaborativní robotika diskutovala ve větším detailu.

Fakulta strojní, která je spolu s NCP4.0 do projektu zapojena, využila svých odborných a technologických možností a připravila pro studenty digitální balíčky, tzv. „nugetty“ pro výuku údržby strojů. Což je vzhledem k současné situaci v průmyslu velmi žádané téma. Ředitelé výrobních firem, vyučující a studenti se tak mohli digitálně propojit a učit se na reálných příkladech z výrobní praxe.

V příštím roce bude probíhat navazující projekt EIT-Manufacturing zaměřující se na propojení akademie a průmyslu s názvem M-NEST-RIS. Tentokrát našimi akademickými partnery budou zástupci univerzit z Portugalska, Řecka a Estonska. Tento projekt má za cíl implementovat provozní podmínky, které budou pomáhat organizacím a jednotlivým uživatelům nezávisle a intuitivně objevovat, zažívat a získávat kvalifikaci pro práci s novými výrobními technologiemi, a to v těch nejrozmanitějších a inovačních variantách. V Testbedu pro Průmysl 4.0 CIIRC ČVUT bude implementována a testována Tovární jednotka sítě M-NEST pro Českou republiku, která propojí výuku z praxí.

Efektivní spolupráce mezi konkrétními firmami, vysokými školami a výzkumnými institucemi povede k sestavení výukových schémat reflektující reálnou průmyslovou praxi. Odborná témata pro výuku budou například hybridní materiály a procesy, kognitivní automatizace nebo kolaborativní roboty.

Evropská síť M-NEST bude poskytovat širokou škálu výukových aktivit zaměřených na pokročilé výrobní procesy založené na ICT nástrojích. Konkrétně se jedná o univerzitní výuku, školení pro pracovníky firem, výzkum a vývoj, transfer technologií a šíření informací různým posluchačům a výukovým hubům (z poslucháren do výrobní haly). Tato síť bude rovněž poskytovat přístup (virtuální i osobní) ke kvalitním specifickým výukovým materiálům, čímž bude přispívat k vzdělávání v oblasti výrobních technologií s vysokou přidanou hodnotou.

Výrobní malé a střední podniky řeší při přechodu na Průmysl 4.0 potřebu identifikovat nejvhodnější a nejefektivnější cesty k zavádění digitálních systémů. V tomto procesu mění lidé a roboti své role, proto je i na evropské úrovni vyžadováno náležité vzdělání a flexibilní alternativy školení. Projekt LIFT Europe navrhuje vybudovat rozsáhlou síť experimentálních a školících pracovišť, vzdělávacích továren - „Learning Factories“ - v Průmyslu 4.0. Poskytne bezpečné učební prostředí jak pro univerzity, tak i pro malé a střední průmyslové podniky, a to víceúrovňové (technici / kvalifikovaní pracovníci) i multitechnologické (např. spolupráce člověk-robot, aditivní výroba, inteligentní údržba,…), což bude přínosem pro budoucí i současné pracovníky.

LIFT chce podporovat dovednosti budoucnosti nutné pro rozvoj konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to až na úrovni vzdělávacího kurikula pro vývoj, testování a šíření inovativních vzdělávacích metod a nástrojů pro školení, které umožní udržitelnou práci robotů a lidí. S podporou EIT Manufacturing navíc projekt LIFT navrhne, vyvine a dodá digitální nugety na implementaci digitálního vzdělávacího obsahu. Tak jako u všech projektů rozvíjených v rámci EIT Manufacturing, i LIFT cílí na vytváření inovativních sítí. Soubory osvědčených postupů, metod a znalostí dají vzniknout evropské značce EIT Manufacturing Learning Factory, která bude zárukou kvality v oblasti soustavných vzdělávacích a školících aktivit pro průmysl zaměřených na digitální obsah a postavených na identifikaci dovedností, které je potřeba rozvíjet a zlepšovat v evropském průmyslovém ekosystému malých a středních podniků.

Více o  projektu EIT Manufacturing.

Články čísla 6: