SPOLUPRÁCE ŠKOL A UNIVERZIT


Aplikace technologií v zemědělství předpokládá absolventy vzdělané v oboru

Nové poznatky z oblasti vědy a výzkumu, sociální změny a očekávání nebo měnící se přirozené rámcové podmínky začínají být často v rozporu se současnými výrobními a pěstebními metodami. Zároveň však definují nové cíle pro zemědělskou produkci.

Autor: doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., Katedra zemědělských strojů, Technická fakulta ČZU v Praze, Centrum polní robotiky

Zemědělství na rozcestí

Výrazný rozpor stojí mezi ekonomickými aspekty, které jsou výrazně ovlivněny globalizací trhu a jistou mírou současné úrovně blahobytu, a neméně významným hlediskem, kterým je minimalizace dopadu intenzivní zemědělské činnosti na přírodní zdroje a biodiverzitu. Rovněž pozorujeme v rámci států EU, případně také Švýcarska, snahy o extenzifikaci zemědělské výroby, zatímco v ostatních regionech světa intenzita zemědělství stoupá. 

Tyto požadavky výrazně limitují další využívání většiny současných, klasických pěstebních metod, což se promítne do výnosů a kvality produkce, soběstačnosti ve výrobě potravin, jejich kvality, a do jisté míry může ohrožovat existenci celého oboru. 

Popsané výzvy a problémy jsou velice rozmanité a staví zemědělské podniky i odborníky před otázky jako jsou: kde sehnat kvalitní zaměstnance, komu předat zkušenosti a jak zatraktivnit technické a zemědělské obory pro nastupující generaci. V neposlední řadě se týká i škol, které na změny musí reagovat změnami svých výukových programů.

Studenti v první linii

Vzhledem k rychlým technologickým a technickým změnám, ke kterým dochází v zemědělství, je nezbytné, aby se patřičné informace dostaly k posluchačům na všech úrovních vzdělávání a školení. Studie, prováděné již před delším časem, upozornily na nedostatky v tomto ohledu. Především se jednalo o nízkou úroveň zařazení této problematiky do učebních osnov. 

 

Ukázalo se, že úroveň vzdělání hrála důležitou roli v zavádění nových technologií do praxe. Právě vysokoškolsky vzdělaní zemědělci tvořili podstatnou část respondentů, kteří uvedli, že technologie například precizního zemědělství uplatňují. Výhodou byla pochopitelně také velikost farmy. 

Technická fakulta ČZU v Praze a příslušné studijní programy každopádně pružně reagovaly na výše uvedené požadavky. Jedním z prvních nových předmětů, který odrážel požadavky na výuku nových technologií, byl předmět precizní zemědělství. Následovaly další předměty, které se otevíraly v nedávné době, zaměřené na geoinformatiku, SmartFarming, moderní elektronické a řídicí prvky v zemědělské technice, trendy v zemědělské technice a polní robotiku. Podstatné v tomto ohledu je aktivní zapojení zástupců předních firem podnikajících v zemědělství do výukového programu formou přednášek, stejně tak se výrazně proměnil vzájemný vztah mezi univerzitními a výzkumnými pracovišti, zemědělskými podniky a výrobci nebo prodejci zemědělské techniky. Jednoznačně to vyplývá z výhod, které toto propojení dává. 

Podpora studentů se firmám vrátí

Není možné představit každou firmu, která se do spolupráce zapojila, ale mezi významné partnery výuky na ČZU patří například výrobci zemědělské techniky Farmet a BEDNAR FMT. Tyto progresivní firmy využívají ve svých strojích prvky IoT a telematiky a se svými zkušenostmi se prezentují studentům. 

Prvky telematiky, sběru dat, jejich analýzy a využití při řízení farmy pravidelně prezentují také zástupci firem Strom Praha , Agri-Precision, KVERNELAND GROUP CZECH nebo Agrinova Services. Výuka je vedena ve formě přednášek a cvičení, kde studenti pracují s reálnými daty a aplikacemi s využitím cloudových úložišť a možností komunikace se stroji. Uvedené firmy se rovněž podílely na vybavení učeben výbavou pro vedení praktické výuky.

Součástí výuky jsou rovněž návštěvy špičkových farem, kde jsou výše uvedené prvky dlouhodobě využívány (Agra Řisuty s.r.o, Farma Chmel, AGROSSyn a další). S těmito a dalšími společnostmi jsou řešeny výzkumné projekty a výstupy jsou aktuálně zařazovány do výuky. 

Precizní zemědělství a polní robotika táhnou

Na základě kladné odezvy na činnost Centra precizního zemědělství, které funguje při ČZU v Praze, je možné pozorovat zájem o nové technologické postupy a využití moderní techniky. Výsledky výzkumu jsou pravidelně publikovány nebo předávány na veřejných akcích pro odbornou i laickou veřejnost.  Tento zájem je rovněž odrazem změn, které je možné v souvislosti s výše popsanými otázkami pozorovat. 

 

Rád bych se zastavil u studijního předmětu polní robotika a autonomie. Předmět byl otevřen z iniciativy členů robotického týmu, který vznikl v roce 2008. Byla to do jisté míry náhoda, která svedla dohromady, do té doby, dva naprosto odlišné obory, činnosti a zaměření. Vzájemné propojení vedlo ke vzniku týmu, který se od té doby úspěšně prezentoval na robotických soutěžích pořádaných v ČR i zahraničí, a to především FieldRobotEvent nebo SICK Robot Day. Jedním z výrazných počinů v poslední době byla úspěšná účast týmu na soutěži, kterou pořádala americká agentura DARPA. 

 

S úspěchy rostlo povědomí a také zájem ze strany studentů nebo firem. Na počátku předmětu tak byla vlastně zájmová aktivita členů a zájem studentů o technologie. Podporu rovněž nalézáme na dalším fakultním pracovišti s názvem ProLAB. Pracoviště se orientuje na pokročilé výrobní technologie. Jako výrazný krok k dalšímu rozvoji oboru jistě přispěje nově získaný, společně s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy s.r.o. a ČVUT, projekt zaměřený na podporu robotiky v ovocnářství. Věříme, že výstupy budou stát u zrodu zcela nového pojetí ovocných sadů s důrazem na technologie a vizi 4.0. Významná spolupráce na poli robotiky je i s firmou Leading Farmers CZ, a.s., která v ČR provozuje polní roboty a své zkušenosti předává do výuky.