ZAUJALO NÁS 1/22


Siemens osvítil expozici Zázraky evoluce v Národním muzeu

Osvětlení expozice Zázraky evoluce v pražském Národním muzeu, která byla zahájena v září 2021, dodal a naprogramoval český Siemens. Základ osvětlení jedinečné expozice Zázraky evoluce tvoří dva tisíce světelných zdrojů v muzejních vitrínách, každý z nich lze nezávisle ovládat. Světelný design navrhla uznávaná světelná designérka Pavla Beranová.  

Světlo hraje v novém pojetí expozic zásadní roli. Technologie Siemens zajistily, že každý světelný zdroj v každé vitríně se dá samostatně ovládat. V základním nastavení má svoji přesnou intenzitu a barvu. Některé exponáty, například minerály, zvýrazňuje speciálně vybrané ultrafialové světlo. Osvětlení se zpravidla rozsvěcuje a zhasíná automaticky ve stanovený čas, obsluha ve velínu v suterénu muzea pouze dohlíží, zda je všechno v pořádku.

Zázraky evoluce jsou jednou z nejmodernějších přírodovědných expozic v Evropě. Pracovníci Národního muzea ji připravovali pět let ve spolupráci s biology, preparátory, ale také umělci a odborníky na informační technologie. Živočichové jsou představováni v přirozeném prostředí a také v pohybu. Jedinečné vzácné historické exponáty doplňují nová vycpaná zvířata, případně jejich zcela realistické modely.

Více o expozici a instalaci Siemens zde

Zdroj: TZ Siemens s.r.o.


Rozhovor s prof. Janem Platošem, novým děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB Technické univerzity Ostrava

Pro Jana Platoše byl rok 2021 velmi úspěšný – v květnu získal nejvyšší akademický titul, v září pak usedl do čela jedné z největších fakult na VŠB-TUO, Fakulty elektrotechniky a informatiky. Jaké má vize, co pro něj titul profesora znamená a kde vidí fakultu za 30 let? Odpověděl v rozhovoru.

Jan Platoš už od šesté třídy základní školy věděl, na jakou střední a vysokou školu půjde studovat. Pro středoškolská studia si vybral Střední průmyslovou školu elektrotechniky a informatiky na ulici Kratochvílova v centru Ostravy, kde studoval obor elektronické počítače, ve druhém ročníku se v rámci výuky dostal k programování, které ho velmi bavilo. „Nejvíc se mi líbí svoboda a kreativita. Programování pro mě znamená volnost a možnost zautomatizovat činnost, která by bez počítače trvala příliš dlouho. Je to investice vašeho času, díky kterému následný proces zredukujete na minimum,“ vysvětluje Jan Platoš.

Máte za sebou velmi úspěšný rok. V květnu jste získal nejvyšší akademický titul a na začátku září usedl do čela jedné z největších fakult VŠB-TUO, Fakulty elektrotechniky a informatiky. Je to pro vás, v určitém slova smyslu, vrchol kariéry?

Je to pro mě spíše krok dopředu, do žádných závratných výšin ale nemířím. Jsem ještě relativně mladý, takže na mě čeká spousta věcí, které se dají dělat. Titul profesor pro mě neznamená vrchol kariéry, jsem však rád, že mám jeho ziskem vyřešeny všechny tituly a mohu se věnovat dalším svým aktivitám.

K dalším aktivitám patří pedagogická a výzkumná činnost. Čemu se věnujete ve svém výzkumu?

Zaměřuji se na zpracování průmyslových dat, v rámci níž se zabývám spoluprací s firmami a analýzou jejich dat například ze senzorů, prodeje či výroby. Zjišťuji, jaké jsou mezi daty vazby, jak se dají lépe využít. V září jsme ve spolupráci se ŠKODA Auto otevřeli laboratoř, která se zpracováním takových dat zabývá. Jmenuje se AIM. Lab.

Celý rozhovor najdete na vedavyzkum.cz

Zdroj:  Vedavyzkum.cz