BUDOUCNOST PRÁCE

Co všechno znamená továrna budoucnosti?

Autor: Deloitte

V tomto ohledu je třeba si připomenout, že Česká republika závisí na průmyslu až ze 42 % HDP  , což nás společně se Slovenskem řadí k nejprůmyslověji orientovaným zemím Evropské unie. Pokud  se tedy nepřipravíme na zásadní transformaci průmyslu nyní, může nás budoucnost velmi nemile překvapit. Náklady na pracovní kapitál neustále rostou a přestává platit, že jsme levnou „montovnou“, za niž byla Česká republika až dosud považována. Některé firmy již pochopily, že pro úspěch na dnešním trhu je nutné ve velkém investovat do chytrých továren. A také, že lidský kapitál je najednou potřeba vytěžovat úplně jinými způsoby, než bylo doposud obvyklé. Otázkou je, zda dokážeme do budoucna dostat do Česka dostatek kapitálu a využít potenciál našich technologických center, abychom z této transformace vyšli vítězně.

Rychlost robotizace a automatizace se v posledních letech zvyšuje, výsledkem však není – jak by se někdo mohl obávat – to, že budou firmy zaměstnávat méně lidí, ale že tito lidé budou zapotřebí na jiných pozicích.

Zaměstnanost lidí v průmyslu během let sice klesá, ale stále tvoří významnou část. Jestli tomu tak bude i nadále, je otázkou, avšak přicházejí nové časy a s nimi je potřeba se adaptovat na nové zvyklosti, než je parní stroj a těžká manuální práce. Konkurovat cenou oproti jiným zemím si již dlouhodobě nemůžeme dovolit – je nutné změnit pohled, kterým na průmysl nahlížíme, a zajistit větší propojenost s daty, roboty i samořídicími procesy. Jedině to nám do budoucna přinese zajímavé příležitosti a neutlumí se tak významná část naší ekonomiky.

Máme v ČR dostatek odborníků na práci s daty?

Jedním z tahounů českého průmyslu je bezesporu průmysl automobilový. A právě zde máme několik pionýrů, kteří udávají směr automatizaci a robotizaci českých firem. V automobilových výrobách napříč Českou republikou již existují téměř plně robotické provozy, kde se výroba aut obejde takřka bez namáhavé práce operátorů výroby, kteří tak převážně obstarávají už jen méně namáhavé doplňkové činnosti. To přináší firmám řadu výhod – mohou flexibilněji plánovat provoz na linkách, sbírat více dat pro plánování provozu a lépe využívat kapacity výroby.

Jednou z klíčových výzev je práce s daty. Jejich množství totiž v důsledku sběru dat enormně narůstá a společnosti se je budou muset naučit obhospodařovat – ať už se bude jednat o třídění tzv. „big data“ nebo správu transakčních a výrobních dat tak, aby je bylo možné využít pro rychlejší vyhodnocování a plánování výroby, logistiky či prodejů v dlouhodobém horizontu.

Přestože je expertů na data i jejich zpracování či programování v českých vodách poměrně dost, v průmyslových závodech jich příliš nekotví. Mnohem častěji pracují  v organizačních IT složkách nadnárodních společností. Proto je nutné tyto lidi pro průmyslovou kariéru nadchnout a nalákat je i do našich závodů. Sehnat dostatek těchto technických pracovníků, kteří rozumí práci s daty, se tak stává jedním z velkých úkolů výrobních podniků.

Je nezbytné neustále vzdělávat zaměstnance

Je však nutné nezapomínat, že excelentní programátoři nejsou vše. Je zapotřebí pracovat i s rekvalifikacemi stávajících zaměstnanců. I nynější nekvalifikované pracovníky bude potřeba naučit novým dovednostem. Může to být například práce s drony, které jim pomohou s rozsáhlými inventarizacemi skladů. Namísto nutnosti vystavovat zaměstnance riskantním situacím při práci ve výškách lze použít dron, který sám skenuje čárové kódy výrobků. Ve fabrikách zase mohou být drony využity při inspekcích na špatně dostupných místech či tam, kde hrozí nebezpečí. Další důležitou schopností může být jednoduchá analýza dat a rychlé vyhodnocení, co se děje na lince, které může přispět k výraznému zvýšení produktivity. 3D tisk zase může pomoci s prototypováním výrobků namísto zdlouhavých pokusných výrob.

Dalším (a často diskutovaným) krokem v rozvoji firem je pak zapojit do výroby a rozhodování i umělou inteligenci, která potřebu drahé pracovní síly ještě umocňuje. AI však není možné zapojit bez toho, aniž by firma měla v pořádku veškerá data, veškeré procesy a vše, co již bylo uvedeno výše. Jsou to totiž právě data, která se v dnešní době stávají základními stavebními kameny každé společnosti. Pak je teprve možné nasazovat pokročilé metody jako strojové rozpoznávání objektů apod.

Ano, být připraven na modernizaci výrobních závodů neznamená mít pouze nové stroje. Jde zejména o to propojit více věcí dohromady – stroje s daty a data s lidmi a zapojit nové technologie, které se stávají stále dostupnější. Jen tak je možné urychlit inovace našich výrobních závodů a zbavit se z nálepky „montovna Evropy“. Český pracovník už totiž není levnou pracovní sílou, a pokud se nám nepodaří transformovat naše jméno ve světě, 30 % našeho HDP se přesune pouze dál na východ a nám možná zůstanou jen oči pro pláč. Mnoho firem se stále obává, že investice do robotizace je příliš nákladná. Finance vložné do samotné robotizace a jednotlivých inovací se však vrátí někdy již za pár měsíců. Pokud se pak dále monetizují i investice do datových infrastruktur či softwaru, efektivita se násobí. A přestože se ne všechny investice vrátí ihned, donutí nás to přemýšlet nad věcmi jinak a přijít na nová, ještě neobjevená řešení. A možná už jen to rozhodně stojí za to.

Články čísla 7/22