MEZINÁRODNÍ STROJÍRENSKÝ VELETRH 2022 - REPORT Z AKCE

Digitalizací k vyšší efektivitě a odolnosti průmyslu

Autor: Alena Burešová, Národní centrum Průmyslu 4.0

V reakci na geopoliticky nepříznivé podmínky však začala řada firem své investiční plány odkládat. Odborníci před tímto krokem varují – vnímají ho jako začátek konce konkurenceschopnosti. Série krizí, které aktuálně zažíváme, totiž jasně prokázaly, že firmy, které se digitalizaci věnují, dokážou mnohem lépe na turbulence a nepříjemné změny reagovat. A není možné polevit.

„Naprostá většina firem (96 %), které mají digitální řešení na poli zpracování dat nebo ve výrobě,  a které jim umožňují flexibilněji reagovat na změny v poptávce nebo produktech, tak krize přestály.  Jsou schopny problémy mnohem rychleji detekovat a reagovat na ně lépe než firmy, které do těchto řešení neinvestovaly,“ říká Lubo Kristek, expert na digitalizaci Národního centra Průmyslu 4.0.

A pravdivost jeho slov dokládá člen představenstva firmy Motor Jikov, Tomáš Prášil. „Mohu jednoznačně potvrdit, že digitalizace je nejlepším pomocníkem v kontinuální krizi, které dnes čelíme, a která je pro český průmysl nejnáročnějším obdobím za posledních třicet let.“

Bez online dat není podle Prášila možné činit správná manažerská rozhodnutí nebo sdílet informace, ať už mezi jednotlivými podniky a divizemi skupiny nebo mezi zaměstnanci navzájem, stejně jako komunikovat se zákazníky napříč dodavatelským řetězcem nebo s financujícími bankami. „Díky vybudování funkčního MES systému má Motor Jikov online dostupné informace o tom, jaké množství materiálu, lidské práce či energie stál každý vyrobený kus,“ vysvětluje pointu digitalizace své firmy Prášil.

Motor Jikov také v minulosti investoval do plné digitalizace všech svých závodů po stránce energií a dnes se mu to více než vyplácí. „Pro nás je klíčové mít online data nejen ze všech našich výrobních a administrativních procesů, ale i o spotřebě energie, kterou můžeme následně řídit,“ vysvětluje smysl investic. „Máme online přehled o tom, jakou spotřebu máme v jednotlivých výrobních jednotkách, kde se nám případně vyskytují nějaké anomálie a na to můžeme rychle reagovat.“

Kde na digitalizaci vzít?

Přes nesporné výhody má dnes řada firem nutkání své investiční plány přehodnotit. Stále rostoucí náklady, vyčerpanost z financí a v neposlední řadě dražší úvěry mají svůj jasný důsledek. Podle nedávného průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR je své investice nucena odložit polovina firem, přičemž investice do digitalizace a Průmyslu 4.0 odsunula pětina dotázaných společností.

„Poptávka po investičních úvěrech se mění. Firmy řeší obrovské ceny vstupů a energií, narušené dodavatelské řetězce, kvůli nestabilní situaci nemají tolik energie investovat. A současná výše úrokových sazeb také dlouhodobým investicím nenahrává, protože tím klesá jejich návratnost,“ popisuje aktuální investiční apetit průmyslových firem Tomáš Jandora z České spořitelny.

Zároveň však varuje, že pokud firmy začnou tuto oblast opomíjet, nebudou dlouhodobě úspěšné. Odklad investic znamená v praxi ztrátu konkurenceschopnosti. Jakmile se firmy ocitnou za tzv. bodem zlomu, už jen těžko se jim bude svou konkurenci předhánět, mnohem spíše budou v jejím vleku.

Ekonomická maximalizace investic do digitalizace

Situaci pomůže řešit dobrý digitalizační plán, ideálně v kombinaci s analýzou jeho ekonomických dopadů do fungování firmy. A právě to NCP 4.0 dohromady s Českou spořitelnou firmám nabízí.

„Jako banka chceme podpořit výrobu s vysokou přidanou hodnotou, která bude zůstávat v České republice. Proto jsme vyčlenili 10 miliard korun na podporu zvýhodněného financování firem s inovačními projekty. A až ho vyčerpáme, tak se velmi rádi podíváme na to, zda tento balík peněz můžeme navýšit,“ uvádí Jandora.

Jedním z úspěšných projektů je speciální poradenství poskytované společně s NCP 4.0 zaměřené na identifikaci těch oblastí k digitalizaci ve firmě, ve kterých se investice firmě nejvíce ekonomicky vyplatí. Synergie znalostí těchto dvou institucí přináší své ovoce.

Jako největší poskytovatel úvěrů v ČR má Česká spořitelna k dispozici obrovské množství dat týkajících se finančního zdraví podobných firem v segmentu. NCP 4.0 má zase data týkající se digitální zralosti firem a trendů rozvoje v oblasti Průmyslu 4.0. Společně pak mohou firmě, která zažádá o úvěr na inovace poradit, zanalyzovat, jak si stojí ve srovnání se svou konkurencí. Upozornit ji na slabá místa, ukázat jí příklady dobré praxe v daném odvětví a v neposlední řadě zanalyzovat segment, ve kterém se daná firma pohybuje a tím pádem posoudit, zda směr, který chce firma jít, je správný.

Ostrůvková řešení – fenomén českého průmyslu

Českému průmyslu zatím v digitalizaci kraluje fenomén, který se nazývá „ostrůvkové řešení“. Firmy nešly cestou, jakou nabízí společný přístup České spořitelny a NCP 4.0, tj. nevytvořily si nejprve digitální strategii, ale pustily se inovací jednotlivých technologií, procesů či segmentů firmy.

„Ostrůvková řešení vychází ze starší koncepce ROI, kdy se firma omezuje pouze na rámec daného projektu tak, aby návratnost za určitý pilot nebo aplikaci dostala do rozumných mezích,“ říká Kristek a vysvětluje, že z dlouhodobějšího hlediska je vhodnější investovat vyšší počáteční prostředky do vybudování vhodné platformy/infrastruktury, na které pak firma bude postupně dle potřeby budovat jednotlivé aplikace. „Počáteční investice bude sice velká, ale cena za každou další aplikaci, a tím i časová návratnost investice, se sníží kvůli synergiím a úsporám z rozsahu.“

Pokud firma nemá dostatek finanční prostředků ihned, nabízí se druhá možnost, a to postupné propojování pilotních projektů. „Nutné je předem promyslet propojitelnost a možnosti synergií daných řešení,“ upozorňuje Kristek.

Mít plán a dívat se na věci se širší perspektivou. Vědět, jak bude vypadat architektura za tři až pět let, jaké komponenty tak budu chtít dodat později, a potom je samozřejmě možné začít „ostrůvkem“ – vyzkoušet si, zda mi něco ten 3D tisk nebo ta umělá inteligence přinese,“ doporučuje zkušený odborník na digitalizaci.

Digitalizace je třeba napříč celým dodavatelsko-odběratelským řetězcem

Odběratelé přicházejí za svými dodavateli a subdodavateli už nejen s požadavky na harmonizovaná ICT řešení v rámci společné komunikace, ale i s požadavky na zlepšení kvality týkající se samotného výrobku. Chtějí, aby jeho příští generace měla lepší užitné vlastnosti a vykázala materiálové a tím i finanční úspory. A tady budou vítězit firmy, které jsou připravené těmto novým požadavkům dostát, investovat do nových digitálních systémů a technického know-how.

Lubomír Kristek upozorňuje, že není prozíravé nechat vše jen na dodavatelích samotných. V praxi se může stát, že nestihnou dostát novým požadavkům svých zákazníků včas: „Jestli chceme fungovat jako továrna v rámci svého ekosystému, pak je třeba zaťukat na dveře svému dodavateli, který jednou nedodá, podruhé dodá pozdě a poslat je k nám se učit.“ A dodává že v praxi přibývá firem, které mají vytipovaná řešení, ale neodhodlaly se k jejich realizaci, třeba z důvodu nejistoty, absence vhodné partnera nebo financí. „Se všemi těmi záležitostmi může NCP 4.0 pomoci,“ uzavírá.

Články čísla 6/22