SYSTÉMOVÁ INTEGRACE
Systémová integrace musí pokrýt tři oblasti: Technologii, procesy a hlavně lidi
Přežije ten nejsilnější. Tři slova, která stála za koncem řady velkých a tradičních podniků. V krátkodobém horizontu platit mohou, ale v tom delším rozhoduje chytrost, vynalézavost, a především schopnost přizpůsobit se proměnám vnějších i vnitřních podmínek. Přesně o tom je dobrá systémová integrace. Pokud jsou ve firmě správně integrována data, procesy a lidé, podnik dokáže rychle reagovat na změny trhu, technologií, legislativy nebo chování zákazníků. Na co tedy myslet při jejím plánování, aby přinesla konkurenční výhodu a dlouhodobý zisk?
Autor: Jiří Bavor, ředitel pro oblast průmyslu české pobočky společnosti Atos
Ať už se podíváme na průmyslovou revoluci, nástup e-byznysu nebo digitalizaci průmyslu, v podstatě se jedná o fenomény postavené na stejném základu. Tím je systémová integrace napříč několika rovinami – od zákazníka k dodavateli, od čidla k ERP, od vývoje po prodej, a to vždy obousměrně. Ovšem nejde jen o integraci dat a systémů, ale především procesů, a hlavně lidí kteří ty procesy a data využívají. Právě rozsah a hloubka integrace napříč těmito směry ovlivňuje životaschopnost firmy v dlouhodobém měřítku.
Vertikální rovina: Aby levá ruka věděla, co dělá pravá
V běžné průmyslové firmě funguje mnoho systémů. Co naopak většinou nefunguje je jejich vzájemná komunikace, respektive provázanost. Někdy k tomu chybí technologická kompatibilita, jindy dobrá vůle lidí nebo zájem věci řešit. Typickým příkladem bývá vztah mezi vývojem, výrobou a zákaznickým servisem. Vývoj má svůj PLM, který definuje, co se bude vyrábět a jak to bude vypadat, výroba svůj MES, který určuje kdy a na čem se vyrábí a zákaznické centrum své CRM, díky kterému vidí, kdo jsou odběratelé a jaké mají potřeby. Bez vzájemné spolupráce se může velmi dobře stát (a také se to stává), že vývoj se postupně vzdálí požadavkům trhu i výrobním možnostem a produkty přestanou být pro zákazníky relevantní. Právě systémová integrace v rámci firmy umožní bariéry překlenout.
Horizontální rovina: Integrace nesmí končit na hranici firmy
Průmyslové podniky neoperují izolovaně. Jsou součástí řetězců s dodavateli a partnery na jedné straně a zákazníky na té druhé. Problém nastává ve chvíli, kdy firma sice dokáže dobře integrovat své interní systémy, ale komunikace směrem ven postrádá návaznost na tyto systémy. Dodavatel například neví včas o změnách ve výrobním plánu, logistika pracuje s neaktuálními daty a zákazník nemá přehled o stavu své zakázky. Integrace proto musí překročit hranice firmy a propojit všechny klíčové partnery do jednoho ekosystému, aby zaručila flexibilitu, která je klíčem k úspěšné budoucnosti.
Lidská rovina: Domluvit se musí systémy i lidé
Integrace ve vertikální a horizontální rovině není ani tak otázkou kompatibility technologické jako spíše záležitostí domluvy dotčených stran. Můžeme například hledat způsob, jak propojit PLM s CRM, ale zásadní je, aby zaměstnanci ve vývoji, výrobě a zákaznickém centru měli potřebu najít společnou řeč a ochotu měnit věci. Proč? Protože každý systém je jenom nástroj. Dobře integrovaný nástroj sice může spolupráci podporovat, ale to hlavní odvedou až lidé.
OCM > PLM+CRM
V rovnici úspěšné integrace platí jednoduchá matematika: Organization Change Management je důležitější než samotné technologie. Firmy investují významné částky do nových technologií, ale zapomínají přitom na zaměstnance, kteří s nimi budou pracovat. Výsledkem je odmítání nových nástrojů a procesů a návrat ke starým, „osvědčeným“ postupům. Přitom by mnohdy stačilo otevřít debatu vedoucí k pochopení smyslu celé změny. Úspěšná integrace proto vyžaduje nejen technické řešení, ale především správné řízení procesu změny. Jinými slovy otevřenou komunikaci, zapojení klíčových uživatelů a jasné vysvětlení přínosů. Teprve když lidé pochopí "proč" a stanou se součástí změny, může integrace naplno fungovat.
