INTELIGENTNÍ ROBOTIZACE
Inteligentní robotizace není o robotech, ale o lidech
Robot. Krásné české slovo, které téměř 100 let symbolizovalo spojení kovu, elektroniky a inteligence. V poslední době se jeho význam mění. Zatímco v průmyslových provozech potkáváme tradiční ocelová ramena vykonávající manuální práci, v zázemí firem nastupuje nová generace robotů. Nemají tělo, tvoří je software – od jednoduchých skriptů přes komplexní podnikové aplikace po velké jazykové modely a umělou inteligenci. Aby mohli být tito „nehmotní“ pomocníci přínosem, musí být do jejich nasazení zapojeni ti, kterým mají odebrat rutinní práci. Jen když si sami zaměstnanci řeknou, s čím potřebují pomoct, má automatizace šanci pozitivně ovlivnit efektivitu podniku v dlouhodobém horizontu. Otázkou je, jak je ke spolupráci motivovat. Odpověď mohou paradoxně nabídnout zákony klasické sci-fi.

Autoři:
Jiří Bavor, ředitel pro oblast průmyslu české pobočky Eviden ze Skupiny ATOS,
Jan Vaněk, specialista na SAP Process Automation české pobočky Eviden ze Skupiny ATOS
Robot už dávno není kus kovu. Moderní "robot" může být software zpracovávající faktury, algoritmus optimalizující logistické trasy nebo AI asistent analyzující zákaznická data. Je to nástroj a pomocník. Jeho smyslem není nahradit lidi, ale sloužit člověku. Přesně jak to před více než 80 lety definoval ve svých zákonech robotiky Isaac Asimov. Dnes se jimi můžeme inspirovat při zavádění automatizace.
Autoři textu se v minulosti vícekrát setkali s implementačními projekty, které byly silně zaměřené na kvalitní technologie a best-practice firemní procesy. Pokud ale tyto projekty neměly ve svém středu také zaměstnance firmy, kterých se týkaly, nebyl jejich obsah úplný. Proto obvykle práce na implementaci automatizačního projektu začíná – a má začít – na zhodnocení dopadů a přínosů pro konkrétní lidi.


3 pravidla zavádění robotizace v roce 2025
Úspěšná robotizace začíná tam, kde se firmy řídí jednoduchou filozofií: technologie je pouze nástroj, skutečnou hodnotu vytváří lidé. Klíčovou otázkou tedy není, jakou technologii zvolit, ale jak pomoci zaměstnancům přijmout změnu a využít ji ke svému dalšímu růstu. Pomoci vám mohou tři pravidla inspirovaná klasickými zákony robotiky.
1. Robot nesmí ublížit
Dobře zvládnutá robotizace má pomáhat lidem, ne je připravit o práci. Jednou z největších manažerských chyb je vnímání automatizace jako "úspory na lidech". Tím se vedoucí pracovníci dostávají do konfliktu s vlastními zaměstnanci, a zbytečně vytvářejí odpor vůči změně. Inteligentní robotizace totiž není o nahrazování lidí, ale posouvání jejich potenciálu.
Tip z praxe: Neberte automatizaci jako IT projekt. Zapojte do ní lidi z oboru, kterého se týká. Nejlépe vysvětlí přínosy pro účtárnu nebo sklad někdo, kdo reálně v účtárně nebo skladu pracuje. Zná prostředí i jeho specifika a dokáže přeložit do běžné řeči to, co si IT experti myslí.
2. Robot musí poslouchat
Robotizované procesy, zejména v průmyslu, by měly být srozumitelné a využitelné všemi bez rozdílu věku. Při plánování a nasazování se osvědčuje mít pestrý tým. Mladí přinášejí znalosti moderních technologií, starší pracovníci zase disponují zkušenostmi. Navzájem se ovlivňují, inspirují a doplňují. Výsledné řešení bývá propracované. Když si navíc zaměstnanci k „robotovi“ najdou vlastní cestu a zjistí, že jim pomáhá, sami nástroje začnou aktivněji využívat.
Tip z praxe: Nepředpokládejte, že lidi potřebují nějaké konkrétní řešení. Zapojte je. Dejte jim k ruce nástroje a oni si najdou cestu, jak je využít skutečně efektivně.
3. Robot se musí obhájit
Za robotem by měly být vidět výsledky. Pokud dělá věci dobře, ospravedlňuje svou existenci, resp. své další setrvání a fungování ve firmě. Nezáleží přitom, jestli se jedná o jednoduché „klikátko“ v podobě skriptu pro spouštění sekvence procesů, automatizované zpracování faktur nebo vizuální kontrolu kvality na výrobní lince. Důležité je, aby fungoval v souladu s prvním a druhým pravidlem. Tím se podpoří jeho „user acceptance“ a začlenění do každodenní firemní praxe.
Tip z praxe: Spoustu činností lze měřit a hodnotit kompetenčními systémy jako je například Lominger. Systematické hodnocení pracovních výkonů podle jasně definovaných dovedností může být podklad pro optimalizaci firemních procesů. Takto získaná data lze využít ke srovnání efektivity lidské práce s automatizovanými procesy, například při zavedení AI.
Nejúspěšnější robotizace je paradoxně ta, kterou si zaměstnanci ani neuvědomují. Jinými slovy, když technologie podporuje jejich práci, aniž by je zatěžovala složitým ovládáním nebo nelogickými postupy.
Robotická revoluce v podnikových systémech
Inteligentní robotizace se uplatňuje nejen v průmyslových provozech. Její potenciál skvěle ilustruje evoluce platformy SAP v podobě technologie SAP Joule. Jedná se o AI asistenta založeného na velkých jazykových modelech. Dokáže nejen odpovídat na dotazy uživatelů, ale také sestavit kompletní návod k řešení jejich problémů. Z toho, jak firmy po celém světě používají systémy SAP, vytvořil rozsáhlou znalostní bázi procesů a implementací.
Klienti si mohou systém SAP objednat jako „clean core“. Tedy verzi v podobě, která splňuje běžné nároky průměrného zákazníka. K němu mohou přidávat nástroje a nadstavby podle svých potřeb. Tento model otevírá prostor pro technologické partnery, aby dodávali specializované komponenty a služby prostřednictvím zákaznických implementací nebo prostřednictvím platformy SAP Store. Její obliba rychle roste. Zatímco na konci roku 2024 bylo v SAP BTP Store necelých 200 rozšíření a implementací, v září 2025 jich už bylo na 900.
V dnešním světě se na inteligentní robotizaci stále ještě můžeme dívat optikou strojů. Mnohem správnější je ovšem vnímat ji z pohledu lidí, jak jim technologie pomáhají posilovat potenciál a posouvat se ve své kariéře. Firmy, které to pochopí dříve než ostatní, získají zásadní konkurenční výhodu. Nejen že budou efektivnější, ale také atraktivnější pro talentované lidi, kteří chtějí pracovat s moderními nástroji na smysluplných úkolech.

