KONFERENCE PRŮMYSL 4.0 v PRAXI

Ceny za Průmysl 4.0 byly předány

Autor: NCP 4.0

Konferenci zahájili ředitel Národního centra Průmyslu 4.0, Robert Keil, a člen představenstva a předseda odborné poroty za Průmysl 4.0 ze Svazu Průmyslu ČR, Jiří Holoubek, předáním cen za Průmysl 4.0. Jiří Holoubek zmínil, že v letošním roce kvalita projektů stoupla. Rovněž projevil radost z toho, že projekty byly ze všech oblastí českého průmyslového prostředí - od těžkého strojírenství až po výrobu radiofarmak. 

Ceny za Průmysl 4.0 byly udělovány ve dvou kategoriích Implementace ve vlastní firmě a Integrátor.

Po předání cen pokračoval Jiří Holoubek představením výsledků průzkumu implementace konceptu Průmyslu 4.0 SP ČR 2023. Holoubek dodal, že je pro ně (SP ČR) "potěšením, že jsou v průzkumu zastoupena všechna průmyslová odvětví, z nichž se rekrutují další členové SP ČR".

Po Jiřím Holoubkovi představila ve svém vstupu výsledky analýzy digitální zralosti malých a středních podniků, Alena Burešová, senior manažerka pro průmysl z NCP 4.0.

Po Aleně Burešové převzal štafetu vedoucí svitavského provozu P-D Refractories, Jiří Kyncl, jr. Společnost P-D Refractories byla celkovým vítězem projektu Ceny za Průmysl 4.0. Robert Keil při představování společnosti dodal, že "doporučuje věnovat pozornost této prezentaci, protože celá implementace prvků Průmyslu 4.0 vedla ke kompletní změně výrobního taktu a velkým úsporám". Jiří Kyncl, jr. představil projekt automatické výrobní linky keramických komínových vložek, které jsou vyráběny z přírodních materiálů, na níž spolupracovali s Fakultou strojní ČVUT v Praze. Výsledkem této spolupráce bylo zkrácení taktu výroby, snížení zmetkovitosti výroby, snížení energetické a materiálové náročnosti a tím i CO2 stopy při výrobě žáromateriálů. Díky robotické lince mohla firma přesunout na jinou práci dvanáct lidí a projekt pomohl také zvýšit kvalitu. V minulosti se totiž zmetkovitost způsobená lidskou manipulací a stavem techniky pohybovala na hranici 10 %. Díky robotické lince se ji podařilo snížit na 2 %. Doba návratnosti celého projektu je proto kratší než tři roky.

Mezi prezentacemi pak vystoupila i Olga Dvořáčková z korporátního centra České spořitelny, jež je hlavním partnerem Ceny za Průmysl 4.0 a rovněž podporovatelem digitální transformace malých a středních podniků. Dvořáčková představila projekt transformace české ekonomiky, prostřednictvím vedení klientů k prosperitě a zvyšování konkurenceschopnosti.

Česká spořitelna udělila speciální ocenění - ocenění hlavního partnera Ceny za Průmysl 4.0 - společnosti Isolit-Bravo. Projekt společnosti představil Miloslav Žemlička, vedoucí personálního oddělení. Jejich projekt znamená přechod do digitální evidence a visual managementu. Společnost dokázala optimalizovat výrobní procesy a zrušit či snížit papírovou dokumentaci. Systém sbírá veškerá dostupná data z výroby a o výrobě, všechny vstupy, časy, kusy a výstupy, včetně počtu zmetků a vyhodnocení druhů těchto vad. To vše následně vyhodnocuje v grafech a tabulkách a dle zadání ukazuje systémově rychlý přehled o výrobě, kvalitě a produktivitě. Dále dokáže on-line vyhodnotit počet potřebných pracovníků, včetně prostojů způsobených běžným výrobním provozem, a vedoucí pracovník tak může přesunout pracovníka na jinou práci. Tento projekt přinesl zvýšení produktivity práce o cca 20 %, čímž firma mohla převést volné pracovní kapacity do nově zřízeného výrobního střediska, kde poté meziročně narostl obrat o 20 až 30 %.

Po přestávce následovala panelová diskuze konkrétních projektů. Jako první svůj projekt s názvem Vývoj a implementace online systému přenosu dat od zákazníka až po vlastní proces výroby PET radiofarmak představil Ondřej Komžák, zástupce ředitele a vedoucí skupiny Řízení projektů divize radiofarmaka ze společnosti ÚJV Řež. Projekt této středočeské společnosti zahrnuje téměř všechny nástroje Průmyslu 4.0 a zaměřuje se na ekonomické výsledky společnosti a zvýšení kvality produkce a zaměstnanci oceňují jeho přínosy v oblasti jednodušší kontroly systémů napříč všemi odděleními. Zabývá se totiž řešením velmi specifického výrobního procesu s cílem maximalizovat efektivitu a spolehlivost jak vlastní výroby, tak i distribuce radiofarmak. Systém rovněž umožňuje agregovat požadavky zákazníků, kapacity technologických výrobních zařízení i distribučních kanálů, čímž odpadá veškerá e-mailová komunikace se zákazníky i řidiči, kteří radiofarmaka distribuují. Systém také umožňuje vzdálený monitoring celého procesu od přijetí objednávky přes plánování, lze přes něj sledovat přepravní doklady apod. 

Jako další představil Matěj Heczko, manažer investic, ze společnosti Bonatrans projekt Výstavba automatické linky mechanického obrábění železničních kol. Projekt je unikátní způsobem digitalizace výrobní dokumentace strojů v přepojení na operátory využitím AiO PC na strojích a zavedení MDC a DNC sítí. Toto přepojení pak zlepšuje celý výrobní tok optimalizací výrobního času a minimalizací ztrátových časů a snižuje poruchovost výrobních strojů. Dále také redukuje poměrně zásadním způsobem lidskou práci - ať už v oblasti manipulace s dokončovaným produktem, tak i v oblasti rozměrové kontroly. Hodnota celkové efektivity výroby se zvýšila na více než 90 %, což je významný posun. Projekt rovněž respektuje celkovou digitální strategii firmy, a tak umožňuje budoucí integraci dalších technologických zařízení do jednotného operačního prostředí firmy.

Jako další představili projekt společnosti Linet dva zástupci - COO, Jaroslav Chvojka a Industrial Engineer, Renáta Pokorná. Projekt Realizace pracoviště "Robotický ořez vyfukovaných dílů" řeší náhradu lidské práce, ale zároveň její další zakomponování do dalších procesů. Společnost chtěla docílit kontinuálního provozu stroje, ale hlavně ušetřit lidskou práci. Výsledkem projektu je redukce počtu pracovníků na 75 %.

Poslední prezentací prvního bloku panelových diskuzí byla prezentace společnosti OEZ, již představil vedoucí výroby jističů, Jan Smejkal. Společnost OEZ se zabývá výrobou jističů 3 VA a 3 WA, jichž vyrobí okolo 1 000 000 kusů ročně. Projekt společnosti OEZ se zabývá plnou univerzálností výrobních linek. Společnost implementovala systém SOPI, který dokáže příchozí objednávku rozložit podle MLFP kódu - následně je vytvořen kusovník a z něj poté návodka. Každý kus z linky je pak spojen s návodkou, která je přímo spojena s danou zakázkou. Společnost OEZ tak dokáže zpětně dohledat, u kterého zákazníka a kde byl implementován. 

Druhý blok panelových diskuzí začal CEO a generální ředitel společnosti Kvados,  prezentací projektu společnosti Kvados, Miroslav Hampel. Oceněný projekt s názvem Implementace 5G SA privátní mobilní sítě se zabývá významem implementace privátní SA sítě 5G pro využití v logistických centrech. Společnosti Kvados přinesla výměna WiFi sítě za síť 5G skutečně online řízení mobilních autonomních robotických zařízení. Vytvořením privátní vnitřní i venkovní 5G SA sítě, je možné ověřovat veškeré parametry spolupráce s řadou pokročilých technologických zařízení. Implementace 5G sítě proběhla v Showroomu logistických inovací, díky kterému KVADOS pravidelně předvádí možnosti robotiky v reálném prostředí skladu.

Projekt 5G kampusová síť pro společnost BD Sensors zaměřený rovněž na privátní 5G sítě představil segment manager 5G MPN & IoT ze společnosti O2 ve spojení se společností BD Sensors. Hlavním produktem společnosti BD Sensors je tlakový senzor na měření tlaku či kapalin, který vyrábí za rozumné ceny do 5 dnů. Tento projekt přinesl společnosti BD Sensors kompletně bezdrátovou komunikaci - celý provoz je řízen pomocí tabletů, propojení zařízení, zabezpečení i plynulost provozu a úsporu pro IT.

Jako poslední svůj projekt představil ředitel pro výzkum a vývoj a člen představenstva, Jan Džugan, ze společnosti Comtes FHT, která se dlouhá léta zabývá testováním kovových materiálů pomocí mikrovzorků, projekt s názvem Vývoj standardů v oblasti zkoušek na miniaturních zkušebních vzorcích - projekt se zabývá vznikem norem pro charakterizaci 3D tištěných kovových komponent. Potřeba nové norma poukazovala na omezenou použitelnost standardních zkušebních vzorků pro hodnocení mechanických vlastností 3D tištěných materiálů podle současných norem s tím, že mnohdy je nutné využít mikrovzorky. ISO/ASTM 52909-22 je součástí portfolia norem, podle kterých probíhá testování mechanických vlastností kovových 3D výtisků, a přispívá tak výrazně k rozšíření aplikací aditivních technologií.

Cena za Průmysl 4.0 je tradiční ocenění udělované Svazem průmyslu a dopravy ČR. O umístění rozhoduje odborná porota, která letos vybírala vítěze z celkem 15 projektů. Cílem ocenění je ukázat úspěšné příklady digitalizace v oblasti výroby a podnikových procesů, aby mohly posloužit jako inspirace hlavně pro malé a střední firmy. 

Záznam ze živého vysílání Konference Průmysl 4.0 v praxi

Galerie

Foto: SP ČR, 2023

Partneři