OCENĚNÍ PRO PRŮMYSL 4.0
Ceny Wernera von Siemense po pětadvacáté získali nejlepší studenti, mladí vědci a pedagogové
V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.
Zdroj: Tisková zpráva Siemens, redakčně upraveno
Odborné poroty vybíraly z 493 přihlášek, 19 oceněných si rozdělilo jeden milion korun. Z celkového počtu přihlášených tvořily 32 % ženy, mezi oceněnými pak představují 37 %. O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova (po 4 oceněních), následuje VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně (po 3 oceněních), Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci (po 2 oceněních) a Masarykova univerzita (1 ocenění). Od začátku pořádání soutěže bylo mezi vítěze rozděleno 15 300 000 Kč.
Cenu Wernera von Siemense za nejlepší absolventskou práci na téma Průmysl 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase.
Cenu za nejlepší absolventskou práci na téma Chytrá infrastruktura a energetika získal Ing. Jan Vysocký, Ph.D., z Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava za disertační práci s názvem Systém pro optimalizaci provozu elektrické distribuční sítě.
Všechny oceněné naleznete zde
Miniaturní objekty tančí díky novému způsobu bezkontaktní manipulace
Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejlepší absolventská práce týkající se témat Průmyslu 4.0 získal Ing. Tomáš Michálek, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze za disertační práci s názvem Mikromanipulace pomocí dielektroforézy – modelování a řízení založené na optimalizaci v reálném čase.
Od 50. let minulého století je historicky již poměrně dlouhý proces miniaturizace silně spjat s pokrokem výpočetní techniky. V této době totiž začala výroba integrovaných obvodů a různých dalších miniaturizovaných elektromechanických zařízení. V současné době, kdy se vědy o neživém a živém všelijak prolínají, vzrůstá zájem o nástroje schopné automatizované manipulace s biologickými mikroobjekty, jako jsou buňky o velikosti mezi 1 μm a 100 μm. A právě tomuto tématu zasvětil svou disertační práci Tomáš Michálek.
V práci popsal systém bezkontaktní manipulace, který umožňuje současné řízení pozice a orientace mikroskopických objektů libovolných tvarů. Pro tento účel vytvořil matematický model a software, díky nimž lze s mikroobjektem manipulovat kontrolovaně, s ohledem na dielektroforetické (dielektroforéza je jev, který způsobuje, že se polarizovatelné, ale nenabité objekty v nehomogenním elektrickém poli pohybují) i hydrodynamické vlivy, které na něj působí. Lze tak vidět doslova magický tanec několika malých a pouhým okem sotva viditelných objektů, pohybujících se jen tak, bez jakékoliv viditelného posunování mechanickým manipulátorem či laserovou pinzetou.
„Instalace přitom byla specifická tím, že v našem závodě máme dvě identické linky, z nichž na jednu jsme nainstalovali monitoring a druhou nechali dál běžet bez ní. Přínos monitoringu byl pak vidět zcela jasně: umožnil zvýšit efektivitu výroby o 15 %. Investice se navíc vrátila do jednoho roku, což byl rovněž vynikající výsledek,“ říká Jakub Hamerník, vedoucí oddělení digitalizace ve společnosti Continental Automotive Czech Republic. Nyní již je v brandýském závodě systém nainstalován na několika dalších linkách a dále se rozšiřuje.
„Rollout na další linky byl jednoduchý v tom, že u pilotu jsme definovali standardní strukturu dat pro každý stroj, která se vyčítají z PLC. Díky této univerzální (unifikované) struktuře bylo možné nasadit sběr dat pro různé typy pracovišť,“ dodává Jakub Hamerník.
„Z pohledu zákazníka není implementace náročná. Výhodou naší dodávky je to, že jsme schopni řešit celou spodní vrstvu strojů, přípravu a vyčítání dat z řídicích systémů (na tato data se primárně zaměřujeme, neboť stroj jako takový si nic nevymýšlí a nic neoptimalizuje). Díky tomu pak implementace vyjde podstatně levněji, než když zákazník musí poptat přípravu dat u různých dodavatelů/výrobců strojů,“ doplňuje Jaromír Vrkoč ze společnosti Siemens.
Pokud má zákazník odpovídající technické kapacity, tak na implementaci projektu může aktivně participovat, to znamená, že přípravu dat může udělat sám, což opět vede k optimalizaci nákladů na implementaci.
O soutěži Cena Wernera von Siemense
Cenu Wernera von Siemense pořádá již 25 let český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 58 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 25. ročníku poskytli předseda vlády Petr Fiala, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministryně pro vědu výzkum a inovace. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility s.r.o. a Siemens Advanta a Zátiší Group.
Svým rozsahem, výší finančních odměn a historií je Cena Wernera von Siemense jednou z nejvýznamnějších nezávislých iniciativ tohoto druhu v České republice.