Zaostřeno na ekonomiku

Odvětvový výhled: Co bude v letošním roce hýbat českou ekonomikou?

Autor: Radek Novák, Ekonomické a strategické analýzy, Česká spořitelna

Digitalizace, robotizace, nedostatek zaměstnanců, vyšší ceny energií, obchodní války způsobující nervozitu a přeneseně nižší poptávku ze zahraničí. To vše jsou probíhající trendy, které ovlivňují české podniky napříč všemi sektory. Pojďme se však podívat trochu hlouběji na jednotlivá odvětví a na to, co bude v příštích měsících určovat jejich kondici.

Ještě před tím však připomeňme aktuální strukturu české ekonomiky. Té neustále dominuje zpracovatelský průmysl s téměř 40% podílem na celkové produkci a 25% podílem na hrubé přidané hodnotě.

Zpracovatelskému průmyslu pak nadále vévodí výroba motorových vozidel, jejich dílů a příslušenství, jež se na celkových tržbách zpracovatelského průmyslu podílí 27 %. Navíc těmto automobilovým výrobcům dodávají i společnosti z dalších částí zpracovatelského průmyslu i celé ekonomiky.

A co v průběhu roku 2020 čeká jednotlivá odvětví české ekonomiky?

Automobilový průmysl
Evropskému automobilovému trhu, kam převážně dodávají tuzemští výrobci automobilů a dílů, se přes varovné zprávy z různých stran stále daří. Registrace nových osobních aut v EU za celý rok 2019 meziročně posílily o 1,2 % na 15,3 milionu vozů. Jednalo se o nejvyšší hodnotu registrací od roku 2007. Výroba motorových vozidel v ČR v roce 2019 jen velmi mírně (o 0,7 %) zaostala za rekordní výrobou v roce 2018.
Poptávku po autech v příštím období ovlivní na jedné straně to, jak budou firmy v EU ochotny investovat a spotřebitelé utrácet, a zároveň jak se automobilkám podaří rozjet prodeje aut na alternativní pohony (elektřinu, případně na zemní plyn). Už od letošního roku totiž budou muset finální výrobci na evropském trhu začít splňovat přísní emisní limit, který říká, že prodaná auta dané automobilky vypouštějí v průměru maximálně 95 g CO2 na km. V roce 2018 činila průměrná hodnota v EU 120,4 g CO2 na km. V případě nesplnění náročných cílů by následovaly tvrdé sankce za každý nadlimitně vypuštěný gram CO2.  

Strojírenství
České strojírenství je velmi pestrým odvětvím. Mezi výrobce lze zařadit velké hutnické, ocelářské a slévárenské podniky, výrobce velkých strojů pro hutnictví či energetiku, producenty obráběcích strojů, dopravních či stavebních prostředků, ale i lehké (spotřební elektronika) či přesné strojírenství (telekomunikační technika, počítače, optika apod.). Vedle konečných výrobků (= strojů) se řada firem specializuje na produkci konkrétních dílů. Poptávku po jejich výrobcích tak bude určovat především kondice té části ekonomiky, do které převážně dodávají.
Z dlouhodobějšího hlediska bude pro tuzemské strojírenské firmy zásadní, jak se jim podaří vypořádat se s rostoucími mzdovými náklady, a tudíž vyšším tlakem na robotizaci jejich produkce. Vedle toho jim nesmí ujet vlak ani v digitalizaci a vším, co se dnes skrývá pod módním pojmem Průmysl 4.0.    

Energetika a odpady
Do energetického sektoru spadá více segmentů se specifickými charakteristikami. Tím největším je výroba elektřiny (a tepla), na které se v ČR stále ze 47 % podílí uhlí. Tuto „klasickou“ část energetiky dnes ovlivňuje především cena emisní povolenky, jež se od roku 2017 zpětinásobila, a jejíž pokles se v blízké budoucnosti neočekává. V případě obnovitelných zdrojů zažívají v ČR boom především instalace menších fotovoltaik na střechy rodinných domů či průmyslových provozů, stavba větších fotovoltaických elektráren, ani bioplynových zdrojů kvůli stopnuté státní provozní podpoře neprobíhá. To by se mělo změnit od roku 2021, kdy by měla vejít v účinnost novela zákona o podporovaných zdrojích energie a znovu se tak rozjet provozní podpora obnovitelných zdrojů (především biometanu, velké fotovoltaické elektrárny už pravděpodobně podporovány nebudou).
Velké investice lze do budoucna předpokládat do distribučních energetických sítí v souvislosti se sílícími tlaky na přechod k (částečně) decentralizované energetice. V letošním roce rovněž parlament dostane na stůl dlouho očekávanou odpadovou legislativu. Ta by měla vytyčit, do jakých odpadových a recyklačních oblastí se v příštím desetiletí vyplatí investovat. 

Stavebnictví
České stavebnictví táhla v poslední době především poptávka po pozemních stavbách, letos se pozitivně přidává i infrastrukturní stavitelství. Kapacity stavebních firem jsou téměř vyčerpané (průměrně na 94 %) a společnosti mají zakázky v průměru na 10 měsíců dopředu. Letošní rok bude i nadále charakteristický růstem cen stavebních prací, do čehož se promítne silná poptávka, stále rostoucí mzdové náklady či zvyšující se ceny materiálů.
Mírné ochlazení stavebního sektoru by mohlo přijít v souvislosti s účinností transpozice nové směrnice o energetické náročnosti budov, která se od ledna vztahuje i na rodinné domy. Podle směrnice budou muset mít nově povolované rodinné domy o pětinu nižší spotřebu energie než doposud. Kvůli tomu se očekává průměrný nárůst nákladů o 10-15 %.

Logistika
Poslední roky byly pro silniční dopravu z hlediska přepravy věcí nejsilnější za posledních 20 let. Pokračuje přitom trend, kdy klesá mezinárodní doprava zboží a naopak narůstá vnitrostátní přeprava. Pro mezinárodní dopravce je důležité schválení kompromisního znění směrnice o vysílání pracovníků v kamionové dopravě na půdě EU (na řidiče nebude platit pravidlo, podle kterého pracovníci vyslaní do ciziny pobírají mzdu obvyklou v zemi, kde vykonávají práci). Po železnici se v posledních dvou letech převáží nejvíce zboží od roku 2007 a trend je zde opačný než v případě silnic a dálnic – narůstá význam mezinárodní dopravy. Vzhledem k velké cykličnosti se bude další vývoj logistického odvětví (včetně poptávky po skladovacích prostorech) odvíjet hlavně od výkonu české ekonomiky jako celku.
Počty přepravených osob pak pozitivně ovlivňují a stále budou ovlivňovat slevy z jízdného pro děti, studenty a důchodce. 

IT a telekomunikace
V oblasti telekomunikací bude největší událostí roku 2020 aukce frekvencí v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz pro ultrarychlé sítě páté generace (5G). Český telekomunikační úřad si od toho slibuje příchod čtvrtého operátora, a tudíž větší konkurenci na trhu telekomunikačních služeb. V rámci několika let by operátoři měli rovněž pokrýt bílá místa v ČR, kde nyní není vysokorychlostní internet.
V oblasti IT bude i nadále na trhu panovat nedostatek odborníků, silná poptávka po IT řešeních a digitalizaci či přechod ke cloudovým službám.

Obchod
Hlavním trendem v obchodě je už několik let prodej zboží i služeb přes internet. Podíl e-commerce na celkovém prodeji zboží dosáhl v ČR už 13 % a stále roste s tím, jak se čím dál více kupují online i zboží denní potřeby (potraviny, drogerie, apod.). Na velké obchodní řetězce pak ministerstvo zemědělství chystá novelu zákona o významné tržní síle, která dále zpřísňuje dohody či množstevní slevy mezi obchodníky a dodavateli.
Dalším velkým všeobecným trendem je boj proti plastům a vůbec obalům, důraz na ochranu životního prostředí a zdravý životní styl, což se ve velké míře prolíná i do potravinářského průmyslu.

Cestovní ruch
Návštěvnost tuzemských hotelů, penzionů a kempů roste nepřetržitě již šestým rokem, na čemž se rovnoměrně podílejí čeští i zahraniční hosté. Češi více jezdí i na dovolenou do zahraničí. Čeští turisté čím dál více upřednostňují větší kvalitu turistických služeb, více kratších dovolených v průběhu roku i využívání digitálních technologií pro sjednávání dovolených po vlastní ose. Kupní síla českých domácností je v důsledku rostoucích mezd stále silná, což pozitivně dopadne na obor cestovního ruchu i v roce 2020. Na cenu zahraničních zájezdů by mohla mít letos příznivý dopad i silnější koruna.

Zemědělství
V zemědělském sektoru bude vedle cen (jež se utváří na celoevropském, potažmo světovém trhu) a úrody komodit hrát čím dál větší roli tlak na ochranu půdy, boj proti erozi či způsoby zadržování vody v krajině. Opatření na ochranu životního prostředí budou zároveň tvořit velkou část dotací, jež by zemědělci měli dostávat od roku 2021 (pravděpodobně ale nová společná zemědělská politika začne platit až později po přechodném období). V aktuálních návrzích dotačních schémat se pak stále počítá s krácením celkového balíku peněz, které na zemědělství půjdou, a rovněž s určitou formou omezení dotací pro velké podniky v EU.