Technologie a právo: Privacy by design

Robotika a regulace: „Privacy by design“ a transparentní přístup k novým technologiím

JUDr. Jan Diblík, partner, Mgr. Roman Cholasta, senior advokát a Laura Tadevosjanová, právní asistentka,
HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

„Technologie robotiky bude hrát v nadcházejícím desetiletí prim. Bude ovlivňovat každý aspekt práce a domova. Robotika má potenciál transformovat životy a pracovní postupy, zvyšovat úrovně efektivity, bezpečnosti a poskytovaných služeb a vytvářet pracovní místa. Její vliv bude postupem času růst stejně jako interakce mezi roboty a lidmi.“
Takové jsou závěry Evropské unie týkající se budoucnosti robotiky uvedené v reformní agendě „Strategie EU Robotika 2020“. Evropská unie v ní klade důraz na co nejlepší využití tohoto rostoucího trhu a to zejména prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru, orgánů veřejné správy, průmyslu a akademické obce.
Není pochyb o tom, že taková spolupráce má potenciál zlepšit konkurenceschopnost průmyslu Evropské unie a umožnit zavádění robotů a služeb, které evropskému průmyslu pomohou vyřešit některé společenské výzvy, jako je například stárnutí obyvatelstva. Úkolem všech zainteresovaných osob je však vyřešit také etické a právní otázky spojené s tímto vývojem a vypracovat široce využitelné kodexy, ať už v méně či více formální podobě. Úkolem legislativců je potom adaptovat současné právní předpisy, aby udržely krok s vývojem.

Digitální agenda pro Evropu

Poslední hrubá data týkající se robotiky zveřejnila Evropská unie v roce 2014 ve své politice pod názvem „Digitální agenda pro Evropu“,  ze které vyplynulo, že již půl desetiletí zpátky činila hodnota globálního trhu robotiky ročně 15,5 miliardy eur, z čehož 3 miliardy eur připadaly na Evropskou unii. A již v roce 2014 měla Evropská unie 25% podíl na celosvětovém trhu průmyslové robotiky a 50% podíl na odvětví se servisními roboty pro profesionální použití. Tato data souvisí s předpovědí Unie ve vztahu k počtu osob starších 65 let, který má do roku 2060 stoupnout na více než 30 %, a roboty by tak bylo možné využít k péči o starší osoby při jejich každodenních činnostech (zdvihání předmětů, spuštění alarmu při detekci nebezpečí apod.).
Dle Bílé knihy o umělé inteligenci, kterou čerstvě vydala Evropská komise (19. 2. 2020), má Evropa velmi dobré postavení a předpoklady k tomu, aby mohla těžit z potenciálu umělé inteligence, a to nejen jako uživatel, ale také jako tvůrce a výrobce této technologie.2 V současné době má Evropská unie vynikající výzkumná střediska, inovativní start-upy, vedoucí postavení v oblasti robotiky z globálního hlediska a konkurenceschopné podniky v oblasti výroby a služeb, a to od automobilového průmyslu po zdravotnictví, energetiku, finanční služby i zemědělství.
Evropské unii se podařilo vyvinout silnou výpočetní infrastrukturu, která je nezbytná pro fungování umělé inteligence a zároveň disponuje velkým množstvím dat, jejichž potenciál není podle Evropské komise v současné době dostatečně využíván. Zjednodušeně řečeno, Evropská unie si s ohledem na budoucí vývoj umělé inteligence a robotiky stojí velmi slibně, což pramení z již několikaleté podpory a poskytování finančních prostředků relevantním odvětvím.

Roboti všude kolem nás - a co naše soukromí?

Pokrok v robotice povede v budoucnosti k vývoji robotických asistentů, zdravotnických robotů, domácích robotů, robotických zvířat a dalších. Tyto robotické aplikace budou imitovat lidské i zvířecí chování a internet věcí a všudypřítomné aplikace umožní jejich vzájemnou komunikaci. Lidé často nedokážou plně pochopit, jaký druh a jaké množství dat jejich zařízení, sítě a platformy generují, zpracovávají nebo sdílejí. Pokud budou do běžného užívání v domácnostech, na pracovištích, ve veřejných prostorech či v oblasti zdravotnictví implementováni inteligentní roboti, je potřeba veřejnost vzdělávat o takovém využívání dat. Roboti jsou obvykle vybaveni množstvím senzorů ke shromažďování údajů o systémech a prostředí robota v reálném čase. Tyto senzory poskytují zpětnou vazbu pro různé řídicí systémy a pomáhají s automatizovanými procesy. Zatímco na jedné straně je takové zpracování dat užitečné pro zdokonalování funkcí robota, na straně druhé představuje obrovský a do jisté míry doposud netradiční zásah do soukromí fyzických osob.
Tohoto problému jsou si vědomy například i orgány Evropské unie, které prosazují zvyšování transparentnosti v této oblasti. Evropský parlament například v Usnesení o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky zdůrazňuje, že „vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly rozsáhlou a transparentní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a akademickou obcí, což by posílilo sdílení znalostí, a aby podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu konstruktérů v oblasti etických důsledků, bezpečnosti a dodržování základních práv, ale také vzdělávání spotřebitelů zaměřené na použití robotiky a umělé inteligence, a to se zvláštním důrazem na bezpečnost a ochranu údajů.“

„Všechna lidská práva jsou důležitá a ochrana jednoho práva by neměla snižovat důležitost a ochranu práva jiného.“

„Privacy by design“ jako základní pravidlo

Právo, jakožto soubor obecně závazných právních předpisů, by mělo poskytnout jasná a srozumitelná pravidla od vývoje po výrobu až po využívání nových technologií. Začlenění principu „privacy by design“ již při vývoji technologií je stěžejní, neboť aplikace, které využívají velká data a umělou inteligenci, operují a budou nadále operovat s čím dál menším lidským dohledem. S principem „privacy by design“ úzce souvisí i požadavek transparentního přístupu. Transparentní přístup je velmi důležitý a je nutné na něj dbát, jelikož buduje důvěru v nové technologie tím, že uživateli poskytuje možnost porozumět tomu, co systém dělá a proč. Nedostatek transparentnosti, vedle potenciálního odmítnutí technologií ze strany široké veřejnosti, ztěžuje i identifikaci a prokázání možného porušení právních předpisů, včetně právních norem, které chrání základní práva, upravují odpovědnost apod.
Aby bylo zajištěno účinné uplatňování a vymáhání právních předpisů, je nezbytné upravit nebo vyjasnit stávající právní předpisy v určitých oblastech, například v oblasti úpravy odpovědnosti. Vzhledem k výše uvedenému lze shrnout, že zvýšení transparentnosti, které je jak ve veřejném, tak v soukromém zájmu, by bylo možné dosáhnout minimálně přijetím následujících opatření:

  • Zajištění transparentního vývoje nových technologií za použití přiměřených a nediskriminačních metod a kritérií v souladu s právními předpisy a „best practice“ kodexy.
  • Zajištění jasných a srozumitelných informací o schopnostech a omezeních systémů inkorporovaných do nových technologií, zejména o jejich účelu, o podmínkách, za nichž lze očekávat, že budou fungovat tak, jak bylo zamýšleno, a o očekávané úrovni přesnosti při dosahování stanoveného účelu.
  • Zajištění jasných a srozumitelných informací o způsobu, rozsahu a účelu zpracovávaných dat, včetně práv, která se se zpracováním údajů pojí. Unijní právní předpisy již obsahují určitá pravidla tohoto druhu,5 pro dosažení výše uvedených cílů mohou však být definovány další požadavky. Způsob, jakým mají být informace poskytovány, by měl být přizpůsoben konkrétním okolnostem.

Zkušenost ukazuje, že nové technologie přinášejí nejenom nové výhody a možnosti, ale také nové výzvy. Pokrok se bezesporu zrychluje a budoucnost se zejména v oblasti robotiky a umělé inteligence stává čím dál větší neznámou, kde jsou inovace představovány s čím dál vyšší kadencí. V kontextu tohoto pokroku je s ohledem na udržení důvěry uživatelů, možností kontroly orgánů veřejné moci a omezení negativních důsledků zásahu do soukromí potřeba zvýšit důraz na transparentnost a podpořit evropskou spolupráci zejména v následujících oblastech: (i) transparentní uplatňování bezpečnostních požadavků na vývoj robotiky; (ii) vyvíjení metod pro zlepšování aplikací v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí; (iii) pokyny pro transparentní testování nových technologií; (iv) vzdělávání veřejnosti ohledně práce s roboty a dalšími novými technologiemi; a (v) úprava právních předpisů a podpora vytváření kodexů chování v oblasti ochrany soukromí v kontextu vývoje, výroby i užití nových technologií.

Zdroje: 

  • Politiky Evropské unie: Digitální agenda pro Evropu. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2014. ISBN 978-92-79-41900-3.
  • White Paper on Artificial Intelligence: a European approach to excellence and trust. European Commission [online]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/info/publications/white-paper-artificial-intelligence-european-approach-excellence-and-trust_en
  • Bod 140 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky (2018/2088(INI))
  • Zpráva zvláštního zpravodaje pro právo na soukromí, Josepha A. Cannataci. A/HRC/31/64, pp. 6, 10. Annex II. A more in-depth look at Open Data & Big Data. Dostupné z: https://www.ohchr.org/Documents/Issues/Privacy/A-HRC-31-64.doc.
  • Zejména podle čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 musí správci v okamžiku získání osobních údajů poskytnout subjektům údajů informace nezbytné k zajištění spra-vedlivého a transparentního zpracování.