Snídaně s vizionáři průmyslu

Business snídaně představila zajímavé směry technologického pokroku 

V pátek 15. listopadu proběhla na CIIRC ČVUT další business snídaně s exkluzivní skupinou mluvčích, tentokrát na téma Technologické vize v průmyslu. Našimi hosty byli profesor Robert Babuška, který se věnuje výzkumu kognitivní robotiky na TU Delft v Nizozemsku a na CIIRC, Heinrich Frontzek viceprezident společnosti Festo, který propaguje rozvoj bionických konceptů, Jan Hovora ze společnosti Pocket Virtuality, která je průkopníkem na poli virtuální a rozšířené reality a František Podzimek ze společnosti Siemens, který se věnuje zavádění technologických inovací do firem a to zejména IoT, AI a edge/cloud computingu.

Jedinečná příležitost setkat se se zajímavými mluvčími a nahlédnout pod pokličku unikátního výzkumu přilákala početné publikum technologických nadšenců, kteří se zaujetím sledovali prezentace s ukázkami nejinovativnějších průmyslových technologií. Profesor R. Babuška na příkladu robotů, kteří se učí chodit, posluchačům vysvětloval, jak funguje hluboké zpětnovazební učení, kterému se věnuje se svými týmy na Technické univerzitě v Delftu a na CIIRC ČVUT.  Výsledky jejich práce již nyní naznačují obrovské možnosti robotiky, která by v budoucnu mohla nahradit lidské pracovníky u celé řady rutinních a zdánlivě jednoduchých úkonů, na které ale v současnosti roboty téměř nelze naprogramovat, anebo velice obtížně.

H. Frontzek představil pokroky, kterých ve vývoji bionických aplikací dosáhla společnost Festo. Inspirace přírodou přivedla výzkumníky Festa například k návrhům flexibilních gripperů inspirovaných jazykem mravenečníků, které si poradí s předměty jakéhokoliv tvaru, nebo bionických robotů v pobobě mravenců, kteří stejně jako jejich vzor z přírody spolu komunikují pomocí tykadel, spolupracují a sami vyhodnotí, kdy je potřeba dobít energii. Na podobném principu už ostatně začínají fungovat některé robotické vozíky ve vyspělých továrnách.

Zefektivnění výroby umožňuje také zapojení umělé inteligence a IoT, jak na příkladech ukázal F. Podzimek ze společnosti Siemens, pro kterou je typický holistický přístup k inovacím. Komplexní přístup k digitalizaci, který bohužel často z mnoha důvodů ve firmách nerealizvatelný, má neoddiskutovatelné přínosy, a to jak z hlediska zrychlení celého výrobního procesu, tak i jeho zkvalitnění a zlevnění.

Také virtuální a rozšířená realita se postupně přesouvá ze světa her do průmyslového prostředí, kde dává lidem netušené možnosti a vědomosti a to doslova ke konečkům prstů, jak ve své prezentaci uvedl J. Hovora. Servis letadel nebo jaderného reaktoru s pomocí HoloLens brýlí klade menší nároky na technickou odbornost vykonávajícího pracovníka, který má na místě okamžitě k dispozici veškeré informace, a to díky propojení s knihovnou technické dokumentace a špičkovými odborníky na kdekoliv na světě. Vzdálené navádění pracovníka přes VR/AR brýle na místě údržby snižuje nároky na počet pracovníků i jejich odbornost, ale zaručuje perfektní a kvalifikovaný výsledek.

Poutavé prezentace našich mluvčích byly nejlepší ilustrací toho, že přestože mnohé průmyslové úlohy již věda velmi úspěšně vyřešila,  stále je zde řada obtížných záležitostí. Jak vyplynulo z následné diskuze, průmyslová praxe se za vědeckými poznatky zpožďuje a zejména vysoká finanční náročnost nových technologií je často limitujícím faktorem při jejich zavádění. I přesto se ale daří prosazovat nové koncepty výroby do praxe a to, co dnes vypadá jako sci-fi, může být za několik let realitou. I proto je pro firmy důležité sledovat současný vývoj a stále se pokoušet stavět mosty mezi akademickou a průmyslovou sférou.