Analýza českého průmyslu 2020: třetina firem bude propouštět, ostatní zatím vyčkávají

Analýza českého průmyslu 2020: třetina firem bude propouštět, ostatní zatím vyčkávají

Národní centrum Průmyslu 4.0 připravilo při příležitosti Národního průmyslového summitu, který proběhne 9. září v Betlémské kapli, Analýzu českého průmyslu 2020. Analýza vychází z dat získaných během 253 rozhovorů s klíčovými představiteli vybraných společností českého průmyslu. Rozhovory probíhaly během června – srpna 2020.

Českým výrobním firmám výrazně klesl objem nasmlouvaných zakázek, a to se nutně projevilo v jejich nižším vytížení. Aktuálně mají zaměstnány kapacity pouze na 65 % a ani koncem roku nebude situace o mnoho lepší (predikce vytíženosti je 75 %). Práci mají české průmyslové firmy zabezpečenou pouze na 5 měsíců předem, a tak není divu, že třetina firem (32,3 %) plánuje propouštění (v průměru o 11,5 %). Ostatní zatím vyčkávají, jak se vyvine situace na podzim. Na pozitivních dopadech vládních programů se neshodnou.

V kontrastu s předchozími roky, kdy se firmy doslova praly o zaměstnance, nestíhaly vyrábět v termínech, či dokonce musely kvůli nedostatku kapacit odmítat nové zakázky, a kdy nejčastěji zmiňovaným problémem z úst kapitánů průmyslu bylo „nemáme lidi“, stojí ředitelé výrobních firem aktuálně před otázkou, jak naložit s volnými kapacitami – zda lze čekat návrat k normálu v blízkém časovém horizontu a bude výhodnější si většinu zaměstnanců udržet i za cenu jejich dočasné nevyužitelnosti, či zda bude třeba kapacity snížit.

Aktuální situaci v českém průmyslu výborně shrnuje Milan Kulhánek, partner společnosti Deloitte: „Vývoj v posledních měsících přinesl řadu lekcí pro úpravu dlouhodobých strategií firem. Mezi ně patří například potřeba vyšší odolnosti, změna řízení zásob, práce na dálku a flexibilita lidských zdrojů. Při propadu zakázek a tržeb je logické, že se hledají úspory a přizpůsobují kapacity. Nicméně stále si pamatujeme, jak obtížně se kvalifikované pracovní síly na českém trhu práce v posledních letech získávaly. Pro dlouhodobý rozvoj je potřeba si udržet zaměstnance se strategicky důležitými znalostmi a dovednostmi. Řada firem řeší strategická témata spojená s optimalizací logistického řetězce, zaměřuje se na posílení automatizace ve výrobě a na zefektivnění procesů v backoffice.“ 

„Většina zaměstnavatelů dělá maximum, aby nemusela propouštět. Firmy nechtějí hodit své zaměstnance přes palubu a navíc vědí, že každá krize jednou odezní a pak bude zase velmi těžké sehnat kvalitní zaměstnance,“ Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Redukci svých kapacit plánuje třetina firem (32,3 %), a to v průměru o 11,5 %. Naopak desetina firem (13,6 %) se bude snažit využít situaci, kdy se na pracovním trhu po dlouhé době ocitnou kvalitnější zaměstnanci, k navýšení svých kapacit (v průměru o 5,9 %). Polovina společností (54,1 %) své kapacity zatím raději měnit nebude.

„Číslo 32,3 procent bohužel není zdaleka konečné. Většina firem čeká, jak se vyvine situace na podzim, zejména, zda stát nastaví dlouhodobý model tzv. kurzarbeitu. Počet nezaměstnaných bude zcela jistě stoupat,“ varuje Jaroslav Lískovec, ředitel Národního centra Průmyslu 4.0

 „Vládní program Antivirus byl jako forma tzv. kurzarbeitu jedním z klíčových protikrizových nástrojů. Příspěvek na mzdy, které jsou v sektoru automotive dlouhodobě nad průměrem České republiky, výrazně ulevil firmám zejména v době dramatického omezení a postupné obnovy výroby, kdy však nadále musely pokrývat fixní náklady. Program Antivirus se tak ukázal jako velice důležitý nástroj, který pomohl předejít masivnímu propouštění a udržet klíčové zaměstnance, jež v minulých letech firmy na přehřátém trhu práce těžce získávaly.  Předcházení nezaměstnanosti je pro stát výhodným řešením. Stát by měl zajistit dostatečnou dostupnost likvidity pro firmy a prodloužit program Antivirus alespoň do té doby, než bude přijatý systémový nástroj tzv. kurzarbeitu,“ tlumočí názor Sdružení Automobilového průmyslu (AutoSAP) jeho prezident, Bohdan Wojnar.

„Je důležité, abychom plynule přešli z programu antivirus do režimu kurzarbaitu,“ přidává názor Svazu průmyslu a dopravy ČR jeho viceprezident Radek Špicar.

Ne všichni však vnímají prodloužení vládních programů na podporu zaměstnanosti jako optimální řešení. Raději by nechali už působit trh samovolně. Například Jiří Kabelka, předseda představenstva Národního centra Průmyslu 4.0 a předseda představenstva DEL, a.s., uvádí: „Co se týká programu Antivirus, tak podle mého názoru by program měl skončit co nejdříve. A to říkám i s plným vědomím toho, že jsme jej sami několik týdnů čerpali v době, kdy naši kolegové nemohli vyjet na zakázky jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Myslím si, že by firmy ani jejich zaměstnanci neměli brát peníze za nicnedělání. To je z principu špatně, nehledě na to, že to nemá dobrý vliv na pracovní morálku. Prodlužování programu je podle mne už kontraproduktivní, protože firmy, stejně jako stát, by si už měly dávno ujasnit, jak se krizi přizpůsobí. Teď už Antivirus jen uměle udržuje mnoho pracovních míst, která nemají perspektivu. A na druhou stranu je tady plno firem, které si zoufají, protože ani teď nemohou sehnat pracovníky. Co se týká standardního nástroje „Kurzarbeit“, tak ten určitě pro různé krizové situace svoji roli má a může posloužit k jejich zdárnému překonání. Otázkou však je, s jakými parametry bude zaveden do české legislativy. Pak jej teprve bude možno hodnotit.“

Aktuálně se musí více než polovina průmyslových firem (54,5 %) poprat s poklesem svých zakázek. Třetina společností (36,4 %) je ráda, že si dokázala udržet stejný objem práce, a pouze desetina ředitelů (9,1 %) se může pochlubit, že se jejich firmě podařilo získat zakázek více než ve stejném období minulého roku.  O zakázky přišly zejména malé a střední firmy (66,7 % vs. 40 % velkých firem).

„Vliv zcela určitě má dlouhodobost nasmlouvaných kontraktů, která je tradičně vyšší pro segment velkých společností, také síla malých a středních podniků vůči svým zahraničním odběratelům nebo možnost nahradit ztracené zakázky novými v rychlejším časovém horizontu,“ vysvětluje Alena Burešová, Senior Manager for Industry and Development, Národní centrum Průmyslu 4.0.

„Naše firma vyrábí stroje pro automotive a pokles poptávky v tomto segmentu pociťujeme již dnes. Ale i ostatní segmenty, pro které vyrábíme šicí stroje, jsou z důvodu omezení investic a poptávky opatrné. Každý to směřuje tak, aby přežil toto období. Jenže právě tohle může způsobit další zpomalení celé ekonomiky,“ říká Romana Špačková, předsedkyně představenstva Minerva Boskovice, a. s.

„Očekáváme pokles zakázek na úrovni zhruba 10 až 20 % oproti stejnému období loňského roku,“ obává se Marek Sucharda, Managing Director HARTING, s.r.o.

Masivní úbytek průmyslových zakázek logicky vede k nízké vytíženosti výrobních firem. Aktuální vytíženost výrobních se pohybuje se v průměru na 65 %. Situace by se měla zlepšit ke konci roku, kdy ředitelé počítají se zvýšením vytíženosti výrobních kapacit svých firem v průměru o deset procentních bodů (75 %).

„Vytížení našich kapacit kleslo o cca 50 %. Vše závisí na tržním vývoji v poptávce spotřebitelů, a hlavně na schopnosti podniku získat nové zakázky,“ uvádí Ivor Poprach CEO Boljtes Group.“

„Změna kapacit ve všech směrech v naší společnosti je zejména řízená zakázkami našich zákazníků, a ty jsou v této chvíli velmi nízké po celé Evropě. Přizpůsobíme se aktuální situaci a připravíme startovací ranvej na dobu, kdy bude start umožněn,“ přiznává situaci ve své firmě, typickou i pro ostatní firmy českého průmyslu Petr Bilavčík, Director PRIMA BILAVČÍK, s. r. o.

Tomáš Prášil, člen představenstva za oblast výroby, techniky a nákupu, ředitel pro projektové řízení, MOTOR JIKOV Group, a. s. se snaží nepříznivou situaci aktivně řešit: „Již v loňském roce jsme začali v řadě provozů s přechodem z nepřetržitého provozu do třísměnného. Aktuálně pracujeme na maximální flexibilitě a odpovědnosti vůči všem. Intenzivně pracujeme s on-line s informacemi o zakázkách/zákaznících, hodnotách OEE, efektivitě ve výrobě, reaktibilitě dodavatelského řetězce, nákladech, plánech a podle těchto kritérií rozhodujeme o cíleném využití našich kapacit, lokální směnnosti a optimálním obsazení pracovišť.“

Další informace k tématu naleznete v Analýze českého průmyslu 2020, kterou Národní centrum Průmyslu představí 9. září na Národním průmyslovém summitu 2020. Novináři jsou srdečně zváni, registrace do 7. 9. na alena.buresova@cvut.cz